Opary. Jak na ně?

Opar je projev infekčního onemocnění vyvolaného herpetickým virem. Současná medicína zná šest typů těchto lidských virů. Jeden z nich vyvolává opar postihující rty a jejich blízké okolí, oblast kolem nosních dírek a někdy částečně ústní dutinu. Trápíte se s ním často? Možná byste nemuseli…

Přestože se nejedná o vážnou nemoc, je její průběh bolestivý, nepříjemný a psychicky špatně snášený. Neléčený opar se snadno rozšiřuje do okolí, a tak může úplné zhojení trvat i tři až čtyři týdny. Zvyšuje se riziko přenosu infekce nejen na další ložiska na těle (např. do oka), ale i na jiné osoby, se kterými je nemocný v úzkém kontaktu.

V období těhotenství a kojení je nutné léčbu aciclovirem a penciclovirem konzultovat s lékařem ještě před jejím zahájením.

Dnes je možné opary velmi úspěšně léčit. V lékárnách jsou i bez lékařského předpisu běžně dostupné krémy s účinnou látkou zabraňující množení viru způsobujícího opar. Jedná se o přípravky s obsahem pencicloviru a acycloviru. Druhý jmenovaný může být používán i u dětí. Aplikace těchto léků výrazně zkrátí bolestivou fázi rozvoje puchýřků a celkovou dobu léčení. Je-li krém nanášen ihned při pocitu prvních příznaků oparu (svědění, pálení) v tzv. prodromálním stadiu, může zabránit jeho vzniku nebo alespoň zmírnit průběh onemocnění a zkrátit dobu léčby.
Přípravky jsou běžně k dostání pod několika různými názvy ve více variantách – menší nebo větší balení, „klasický“ nebo zabarvený krém, který pomůže opar zamaskovat, nebo varianta s přídavkem protizánětlivé látky, která zmírňuje svědění.

Základní pravidla pro pacienty trpící oparem:

• nepoužívat společně s dalšími osobami, předměty, jako jsou skleničky, ručníky, balzámy na rty a jiná kosmetika
• vyvarovat se dotyku ložiska oparu s ostatními lidmi, např. líbání
• nepropichovat, ani nestrhávat puchýřky (a pokud ano, tak za velmi přísných hygienických podmínek s následnou dezinfekcí)
• pečlivě si mýt ruce před i po ošetření oparu a samozřejmě i po každém dotyku rukou s místem infekce

Jako u každé protiinfekční léčby je třeba respektovat pokyny pro používání, zejména týkající se dávkového intervalu a doby použití. Většinou se doporučuje aplikace každé čtyři hodiny ve slabší vrstvě, mimo noci, respektive doby, kdy pacient spí. Své opodstatnění má i nutnost pečlivého umytí rukou po aplikaci přípravku.

Další možností je aplikace náplasti či gelu přímo na ložisko oparu. Nejsou to sice přípravky s léčebným efektem, ale místo infekce zakryjí, a tím omezí možnosti jejího šíření a vytvoří podmínky pro lepší hojení.

Jaká je prevence vzniku oparu?

• ochrana rtů a jejich okolí před slunečním zářením
• konzumace nápojů výhradně ze své sklenice či láhve
• posilování imunity vhodnými doplňky stravy, např. s obsahem betaglukanů z hlívy ústřičné a vitaminu C
• používání jednorázových, velmi jemných kapesníků při rýmě
• vyhýbání se nanášení balzámu na rty či rtěnky přímo na opar (a pokud to uděláme, nepoužívejme již tuto kosmetiku na ošetření zdravých částí rtů)

Lokální léčbu je vždy vhodné doplnit užíváním tabletek s obsahem vitaminů řady B. Užívat by se mělyv nejvyšším doporučeném dávkování po celou dobu léčby až do úplného vyhojení v místě oparu. Ti, kteří mají opary často, mohou přípravky s vitaminy B užívat dlouhodobě.
Každý, komu se udělá opar, musí počítat s tím, že se jeho výskyt bude opakovat i v budoucnu. Spouštěčem může být stres, oslabení imunity, nadměrné slunění, nachlazení nebo třeba použití špatně umyté sklenice.

Onemocnění oparem se neomezuje pouze na rty a jejich okolí. Další typy herpetických virů mohou způsobitinfekce, které zasahují i okonebo pohlavní orgány, popřípadě kterékoliv místo lidského těla, pokud se jedná o tzv. pásový opar. I v těchto případech se některé výše zmiňované léčivé látky používají, ale ne jen lokálně, a vždy je potřeba co nejdříve navštívit lékaře. Jedná se o vážnější formy herpetickéhoonemocnění s možným rizikem komplikací, jimž můžeme předejít včasným zahájením léčby.