Pestrá strava místo doplňků stravy

Na první pohled se může zdát, že doplňky stravy obsahují celou řadu aktivních látek, z právního i praktického hlediska jsou však pouhými potravinami. Vyplývá to i z definice zákona: doplňkem stravy se rozumí potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. (Zákon č. 110/1997 Sb.) Nenajdete v nich tedy nic, co byste svému tělu nemohli
dopřát díky pestré a vyvážené stravě.

Jedním z povinných upozornění na balení doplňků stravy je fráze „Výrobek neslouží jako náhrada pestré stravy". To znamená, že jeden výrobek ani celý soubor vám nemůže vykompenzovat přínos, který tělu poskytuje různorodá přirozená strava. Na druhou stranu péče o správně vyvážený jídelníček lehce nahradí jakýkoliv z těchto produktů. Před uvedením doplňků stravy na trh se navíc neprovádějí žádné testy, které by garantovaly jeho složení, účinnost nebo bezpečnosti. Příjmem „obyčejných“ potravin tak své tělo neohrožujete látkami, které mohou tyto „zázračné“ přípravky obsahovat, aniž byste o nich věděli.

Důležité je také podotknout, že doplňky stravy jsou určené pouze pro zdravé jedince. O čemž svědčí také jejich široká dostupnost, můžete je zakoupit nejen v lékárně, ale také na internetu nebo v drogerii. V žádném případě však neléčí onemocnění. Pro tyto účely je nutné volit lék, který vám předepíše ošetřující lékař. Pokud se tedy potýkáte s méně či více závažným onemocněním, rozhodně nespoléhejte na doplňky stravy, samoléčbu nebo rady lékárníků, ale vyhledejte pomoc doktora.

Pokud byste rádi předešli problémům s klouby, soustřeďte se především na výživu chrupavky, která se postupem času opotřebovává. Její základní stavební hmotou je kolagen, který najdete v tuňákovi, lososovi, krůtím mase, telecích játrech nebo třeba v červené mořské řase. Naše tělo si ho dokáže vyrobit také samo. Přirozenou produkci kolagenu dokáže stimulovat vitamín C, který je obsažen v černím rybízu, šípku, kiwi, jahodách, v červené paprice, křenu a brokolici. Stejně působí i potraviny s vitamínem B3, například tuňák, játra, krůtí maso, fazole, hrách, vejce, nebo ty s vysokým obsahem hořčíku, jako jsou například banány, ořechy nebo celozrnné pečivo.

Vaše tělo volá po omega-3 mastných kyselinách, zinku, proteinech, železe, vitamínech A a C a selenu. Nahraďte neověřené a předražené doplňky stravy potravinami bohatými na tyto živiny, jako jsou ryby, maso, mořské plody, vnitřnosti, ořechy, luštěniny, obilniny nebo třeba mořské řasy. Vitamín A se pak vyskytuje především v karotce, rajčatech a špenátu. Pro pevné nehty je kromě vitamínu A důležitý také vitamín D, který zabraňuje jejich lámání. Najdete ho v rybách, vejci a másle. Vápník pak napomáhá růstu nehtů. Najdete jej v mléku a mléčných výrobcích, špenátu, fících a brokolici.

Potraviny mohou nahradit i doplňky stravy na křečové žíly a hemoroidy. Je důležité znovu připomenout, že v případě onemocnění tohoto druhu je nutné vyhledat pomoc lékaře. Správně zvolené potraviny mohou sloužit pouze preventivně nebo doplnit probíhající léčbu naordinovanou přímo lékařem. Prospěšný pro vás může být vitamín E, který podpoří krevní oběh a pomáhá odstranit pocit těžkých nohou. Najdete jej v olejích, mléce, bílém i červeném mase savců, ale také v burských oříšcích, sójových bobech, luštěninách a špenátu. Lecitin nebo koenzym Q10 pak nabudí váš krevní oběh. Největší přírodní zásobárnou lecitinu jsou vaječné žloutky, játra a sójové boby. Koenzym Q10 se hojně vyskytuje v kukuřici, ořechách, sóji, mase, rybách, brokolici, špenátu a rostlinných olejích. Pro cévní stěnu je velmi důležitý vitamín C, který jsme zmiňovali již výše, a bioflavonoidy neboli antioxidanty, zejména rutin, který ji udržuje pružnou. Rutin obsahují červené papriky, červená rajčata a hlavně pohanka. V případě hemoroidálních onemocnění vám prospěje také vláknina. Díky ní byste neměli mít zácpu, která může rozvinutí varixů v oblasti konečníku podpořit. Můžete ji přijímat ze sušeného ovoce, kukuřice, mandlí, jablek, hrušek, ovesných vloček, luštěnin, pohanky nebo třeba z avokáda.

Svůj jídelníček můžete upravit také v době menopauzy. Je dobré tělu dopřát přírodní hormony fytoestrogeny, které dokáží částečně kompenzovat pokles hormonů. Vyskytují se v sóje, sójovém mase a tofu. Vhodné jsou také již zmíněné Omega-3 mastné kyseliny a rostlinné steroly obsažené v rostlinných tucích. Důležité jsou i bílkoviny, vláknina, vápník a vitamíny D, E a B. „Déčko” získáte ze slunečního záření, sádla, slaniny, lososa a mořských plodů. „Béčko” pak z ořechů, obilovin, luštěnin, brokolice, brambor, chřestu, avokádo, banánů a vnitřností.

Zdroj: