Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 28.04. 2024
Dnes má svátek Vlastislav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Pořád ráda vzpomínám

25. 04. 2010 | Vaše příběhy

Jako malé dítě a vlastně celé dětství jsem trávívala mnoho měsíců v roce v lázních, jinak to ani nešlo, vždyť díky tomu chodím, pokud jsem byla hodně malá, tak mi ani smutno nebývalo, horší časy nastaly, když přišla puberta, to jsem bývala při loučení s rodinou hotové slzavé údolí a naši z toho bývali velmi nešťastní.

 

Nakonec jsem si vždycky zvykla, ostatně jako všichni ostatní, co nám taky jiného zbývalo. Našly jsme si kamarádky a kamarády a často bývalo i hodně legrace. Mnohá taková přátelství přetrvala po mnoho let, některá trvají stále.

 

Všechno se dalo vydržet, první ze všeho si každá vyrobila kalendář a každý den jeden den přeškrtla, abychom viděly jak se nám to krátí a dočkáme se návratu domů.

 

Potom byl vychovatelkami zaveden systém kontroly uklizených pokojů, kde byl největší nepořádek, tak tam na dveřích bylo vyvěšeno velké prase, holkám to bylo celkem jedno a smály se tomu, já tedy nejsem žádná pořádnice, ale štvalo mě, že mají všude poházené věci a většinou jsem to uklízela za ně.

 

Největší kamarádku jsem měla z Liptovského Mikuláše, bydlela v jiném pokoji, mi bylo jedenáct, ona měla patnáct a vždy se velmi zlobila, že dělám těm bordelářkám služku. Měla již všechno v hlavě srovnané, byla velmi sečtelá a hodně jsem se od ní naučila, taky se starala o moje tehdy krásné dlouhé vlasy, stále vymýšlela nové účesy a především ji vadilo, že se nechám využívat a půjčuji dívkám hezké kousky oblečení a balíky domova, které mi rodiče často posílali, jsem vždy příliš štědře rozdala, stále mi Janka domlouvala, že ty druhé mi nedají nic a jako hloupá všem pomáhám.

 

Janka byla starý lázeňský a ústavní harcovník, protože bylo kromě lázní po celé roky v ústavní škole pro postižené děti v Bratislavě a domů jezdila pouze na prázdniny, život ji těžce otloukal, naštěstí se velmi dobře učila, takže si pro život přece jen vytvořila slušné podmínky. Vystudovala práva a později si našla velmi hodného muže, který ji pomáhal, takže spolu mají dceru, s níž mají taky radost, je z ní lékařka a pomáhá druhým.

 

Když jsme se spolu loučily a slibovaly si, že si budeme psávat, netušila jsem, že nám přátelství vydrží po celý další život.

 

Část prázdnin trávila Janka u nás a já zase v Mikuláši, nikdy mi nedala najevo, že jsem proti ní hloupé děcko a ani později se nepovyšovala, že dosáhla mnohem vyššího vzdělání a postavení, ba právě naopak mi říkávala, že inteligence není o školách, ale co člověk zná a jak se umí chovat. Zdůrazňovala, že by si přece se mnou nevyměňovala sáhodlouhé dopisy, velmi mě podporovala v mé zálibě psát, to ještě v lázních chodila každý den číst, co jsem zase vypotila, bavilo ji to.

 

Pak přišly jiné starosti, můj čas pokusů o literární tvorbu skončil v prachu zapomnění, nebylo dost volného času, práce, dítě, domácnost a taky jsem se začala zajímat o jiné věci, dobře jsem dokázala posoudit, že ze mne nikdy žádná dobrá spisovatelka nebude.

 

Pár let jsme se neviděly, ale korespondovaly dále. Jaké bylo překvapení, když jednou v neděli v podvečer u nás někdo zazvonil, právě jsem vařila dcerušce její oblíbenou krupici a ve dveřích stála Janka s manželem, kterého jsem do té doby neznala, že jedou z dovolené, byli na Orlické přehradě, nebo na Slapech, tento detail mi již vypadl z paměti a tak ji napadlo, že se musí u nás zastavit a zkontrolovat mou dcerku.

 

Výborně jsme si popovídali, přemluvila jsem je, aby u nás přespali a od té doby se stýkáme velmi často a v současné době mobilů, počítačů, ICQ a skypech o sobě víme stále.

 

Pořád je to ta vynikající kamarádka, umí poradit a hlavně poslouchat, občas máme všichni chvíle, kdy se potřebujeme někomu svěřit.

 

Často se ptám, čím jsem ji natolik zaujala, protože si připadám úplně obyčejná a mnohdy i zamindrákovaná. Nevím!

 

Naše děti se taky stýkají, dnes již se svými mrňaty a je to moc krásné, že tohle náhodné setkání v dětství přetrvalo a bude pokračovat.

 

Milá Janko, nedokáži ti to napsat, ale jsem moc ráda, že jsme se potkaly a již se neodcizily, děkuji ti!

 

Zdenka58 - čtenářka

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
nieje veľa ľudí čo má takých super kamarátov

Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles