Preveli (jižní Kréta)

Preveli je jméno pravoslavného kláštera i jedné nádherné, dalo by se říct „tichomořské“, pláže na jihu Kréty. Do Preveli jsme jeli na jednodenní zájezd z našeho pobytového místa Bali na severním pobřeží.

Po cestě ke klášteru jsme minuli ruiny starého kláštera Kato Moni Preveli z 16. - 17. stol. Zdejší mniši po požáru kláštera počátkem 19. stol. budovy opustili. Nově postavený klášter Piso Moni Preveli se nachází na horských srázech ve výšce asi 200 metrů nad mořem s úchvatným pohledem na hladinu Libyjského moře.

Dnes zde žije údajně pět mnichů. V doprovodu jednoho z nich jsme si prohlédli hlavní kostel. Výzdoba, ikony, těžké lustry, přítmí … vše je zvláštní, jiné než naše katolické kostely. V komplexu kláštera se nachází taky malé muzeum se sbírkou ikon a všeho, co mniši pro svou činnost potřebují.

Nejvzácnější věcí v klášteře je pozlacený stříbrný kříž, asi půl metru vysoký, uzamčený v prosklené vitrínce v kostele. Je považován za zázračný, protože byl dvakrát ukraden – jednou Turky, podruhé Němci – a pokaždé byl klášteru vrácen (té nedobré straně se totiž po krádeži kříže začaly dít nepříjemné věci, a tak kříž raději vrátili).

Po prohlídce kláštera jsme pokračovali serpentinami docela prudce dolů k moři. Pláž, která se před námi objevila, byla překrásná a úplně by nám ke koupání stačila. Program zájezdu však byl jiný. K pláži dorazila menší loď a ta nás převezla na jinou asi pět kilometrů vzdálenou pláž u tzv. palmového lesa.

Pláž je známá tím, že se v ní mísí slaná voda se sladkou z říčky přitékající sem z hor. Abychom se dostali k pláži museli jsme říčku přebrodit, voda v ní byla pěkně studená. Tato pláž, zapomenutá bohem a chráněná ochránci přírody, neměla kromě bufetu a jednoho WC žádné zázemí pro velké „povalování se“ na pláži. Společnost nám dělaly kromě pár desítek jiných turistů tři husy, které se domáhaly čehokoli, co by mohly pozřít. Nejvíc jim nakonec zachutnalo naše jablko. Pár desítek metrů od pláže začíná přírodní zvláštnost - palmový les. I když před několika lety skoro shořel a na většině palem jsme viděli ohněm sežehlé kmeny, palmy se jako zázrakem „vzchopily“ a rostou dál. Lesem teče ona říčka, vlévající se do moře. Po několika stech metrech se chodník začíná zužovat, les palem pomalu končí a krajina přechází do těžko prostupných hor.

Na cestě z pláže Preveli do městečka Spili v pohoří Ída jsme zažili ještě jednu atrakci. Uprostřed hor, kde se silnice vlnila v serpentinách nad hlubokými srázy, autobus zastavil na jednom z mála odpočívadel. Odtud jsme sestoupili po mnoha a mnoha schodech dolů ke kapli a ke kamennému mostu nad strží, do které stékalo několik vodopádů z hor nad námi. Místo to bylo hezké, ale těch 220 schodů dolů a pak zase nahoru a k tomu ten silný vítr, který nám strhával tašky i bundy (pokud si ji někteří s sebou vzali) nebyly nijak příjemné.

Spili je horské městečko na hlavní silnici z Agia Galini do Rethymna. V centru jsou jako všude kavárny a obchody se vším možným. Největší atrakcí je zde Benátská kašna s 25 lvími hlavami, seřazenými pěkně vedle sebe a chrlícími minerální vodu. Podle pověsti je třeba napít se naráz vody ze všech dvaceti pěti pramenů a do roka je svatba. Kromě zázračné kašny je ve Spili vlastivědné muzeum, pravoslavný kněžský seminář a tomu odpovídající velký pravoslavný chrám. Interiér kostela je opravdu velkolepý. Kostel byl sice uzavřený, ale přes sklo vstupních dveří jsme si ho mohli docela dobře prohlédnout.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10