Nákup psí pláštěnky

Mám svého psa moc ráda. Je to už starší pán, bude mu v květnu třináct let. Přestože Ben bez problémů dovádí venku za každého počasí, rozhodla jsem se mu koupit pláštěnku. Jezdíme často na hory na výšlapy, na výlety na kole a celkově jsme hodně v přírodě.

Tak aby jeho kožíšek netrpěl. V obchodech pro pejsky v našem městě byly jen hrubé pláštěnky podšité kožíškem nebo flísem. Já ale chtěla pláštěnku, kterou bych mohla pejskovi obléci i v létě, a nechtěla jsem ho zvykat na letní a zimní pláštěnku zvlášť. Když přihlédnu k cenám psích oblečků, tak jsem také chtěla ušetřit. Takovou, jaká by měla zároveň kapuci, protože podle mě nemá smysl mít tělo v suchu, ale promočenou hlavu, z které by se vlhkost stejně přenesla na ostatní části těla, jsem objevila až na internetu. Trošku starostí mi dělalo, jakou velikost zvolit a zda si Ben na pláštěnku vůbec zvykne. Přesto jsem se rozhodla jít do experimentu a svítivě žlutou pláštěnku zakoupit. Alespoň bude vidět, když půjdeme přes silnici, nebo když se kolem nás prožene bláznivý cyklista.

Pláštěnka přišla za pár dní, a druhý den jako na objednávku začalo pršet. Asi nám na přání. Přišla řada na pláštěnku. Bena jsem do ní oblékla a čekala jsem, že se ani nehne. Bylo tomu tak, když jsem ho učila na náhubek, na který jsem ho ostatně pořádně nenaučila nikdy. Stal se ale div. Beník brzy pochopil, že to, co má na sobě, ho chrání před vodou, která mu jindy teče do kožíšku. Nejdříve opatrně našlapoval trochu rozkročmo, po pár krocích už jeho chůze byla jistější, a na konci vycházky běhal šťastně po okolí. Nákup se podařil, pláštěnka po oschnutí našla místo v malé taštičce, kterou mohu kdykoli přibalit třeba do batohu na hory a nemusím se bát o zdraví svého psa.

S nákupem pláštěnky mi bylo sděleno formou SMS i e-mailové zprávy, že mi byly poskytnuty virtuální body do známé internetové hry. Nejdřív jsem přijatým zprávám vůbec nevěnovala pozornost. Pak ale jsem jednoho dne neměla co dělat, a tak mě napadlo zkusit body zaevidovat. Vůbec jsem neznala podmínky onoho herního portálu, moc jsem se na něm nevyznala, ovšem jsme hravým národem, mě nevyjímaje, a tak jsem ještě ten den své virtuální body vsadila na jednu z výher. Líbily se mi krásné dámské hodinky, o které se právě hrálo. Vložila jsem všechny body, které jsem měla. Stejně jsem byla tuším jediná, která vložila tak nízkou částku. Na konec onoho kola, kde se hrálo o hodinky, jsem ani nechtěla čekat. Losovalo se až za hodinu. Přesto jsem na internetu tuto dobu strávila, a právě, když došlo k vylosování vítěze, jsem znovu portál navštívila. Ony hodinky jsem skutečně vyhrála!

A tak jsem měla dvojnásobnou radost. Nejen, že můj pes nebude moknout, ale já si pokaždé, když prší, vzpomenu na krásnou výhru. A věřte, nebo ne, já začínám mít i ten déšť radši, než jsem mívala.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10