Jak naučit děti správně držet psací náčiní

Mezi předškoláky a školáky je mnoho těch, kteří trpí grafomotorickými potížemi. Jejich písmo je těžkopádné a dokonce neradi kreslí a malují. Těmto potížím však lze předejít, pokud děti včas naučíme správně sedět u stolu a držet psací nebo kreslicí náčiní. Oblíbenou pomůckou jsou i razítka, která děti inspirují k vybarvování a domalovávání.

Špetkový úchop, což znamená držení tužky v prstech, je vhodné začít trénovat u dětí okolo tří let. Postupně je učíme držet klasické pastelky. Vhodné jsou měkké, nejlépe trojhranné, o průměru 8-9 mm, které děti podněcují ke správnému úchopu a snadněji se jim s nimi kreslí. Dobře se osvědčila i razítka, která děti velmi baví a inspirují je. Spontánně pak berou do ruky pastelku, či štětec a poměrně dlouhou dobu se věnují obrázku, aby ho samy dotvořily. Je to takové skryté velké grafomotorické cvičení.

Předškolák pod dohledem

„Správný úchop psacího náčiní je jedna z dovedností, kterou by dítě mělo zvládat ještě před nástupem do školy. Proto by se výuka správného sezení u stolu i úchop psacího náčiní neměly v předškolní přípravě zanedbávat a rozhodně by neměly ustupovat touze naučit dítě číst a psát ještě před nástupem do první třídy,“ upozorňuje klinická logopedka Mgr. Michaela Voldřichová. Díky pomoci dospělých si již předškolák může vytvořit správný návyk, což následně pomáhá rychlejšímu a snazšímu osvojení psaní. „Dítě tak získá větší pojem o svém těle, naučí se orientovat v prostoru a na svém pracovním místě a vyhne se neustálému opravování pedagogem ve třídě. Kromě vhodného psacího náčiní je stejně tak důležité, aby rodič při nácviku psaní věnoval dítěti i svou pozornost.“

Jak vypadá špetkový úchop?

Správné držení tužky v prstech – neboli špetkový úchop – by měl být u dětí patrný okolo třetího roku věku, nejpozději však kolem pátého. A jak správný špetkový úchop vypadá? „Ruka je uvolněná a nesvírá tužku křečovitě. Tužka leží na posledním článku prostředníčku. Přidržuje ji bříško palce a ukazováčku, přičemž ukazováček se nesmí prohýbat. Zbylé dva prsty – malíček a ukazováček – jsou volně pokrčeny pod tužkou. Konec tužky směřuje mezi loket a rameno. Pohyb nevychází ze zápěstí, ale z lokte a ramene,“ vysvětluje logopedka Mgr. Iva Kašparová a doporučuje poskytnout dítěti na malování či psaní dostatečně velký formát papíru. Tím, že využije větší plochu, uvolňuje celou svou ruku od zápěstí po rameno.

Pravák, nebo levák?

„Dítě by mělo při psaní sedět rovně, neopírat se o opěradlo, oba lokty by měly být lehce položené na stole. Nohy nesmí být překřížené a obě chodidla se opírají o podlahu,“ připomíná Mgr. Michaela Voldřichová. A jak je to s tolik diskutovanou preferencí pravé či levé ruky? „Děti do 3. až 4. roku mohou používat pravou i levou ruku nevyhraněně, mluvíme o tzv. ambidextrii. Po 4. roce by už měla být lateralita (preference levé ruky před pravou) vyhraněná a my poznáme, zda je dítě pravák nebo levák. Pokud je dítě stále nevyhraněné, měla by se nejpozději v 5 letech provést zkouška laterality k určení dominantní ruky, aby se daly dále rozvíjet grafomotorické dovednosti nezbytné pro primární psaní.“

Kreslicí náčiní podle věku

Kreslicí náčiní vždy volíme podle věku dítěte. Pro předškoláky se hodí měkké silné trojhranné pastelky podporující správný úchop. Na uvolnění ruky využíváme prstové barvy, nasazovací štětce, klasické štětce a barvy. Děti velmi baví využívat při malování štětce s integrovanou nádržkou na vodu. Nádržka je vlastě rukojeť štětce, není potřeba žádný kelímek a nestanou se tak rodiči tolik obávané kelímkové katastrofy. Z nádržky po kapičkách stéká voda, která navlhčuje vlas štětce, ten je připraven k použití. Pro změnu barvy stačí štětec jenom otřít vlhčeným ubrouskem.