Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 23.10. 2017
Dnes má svátek Teodor
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Suvenýry a serepetičky...

17. 01. 2015 | Vaše příběhy
Také  se vám, milé přítelkyně, přátelé, stává, že se rozhlédnete po vlastním bytě a zjistíte, kolik zbytečností se nachází na poličkách, za sklem skříní, tu a tam odložených, zavěšených na stěnách atd, atd. Kde se to tady, propánajána, vzalo?

Pak si vzpomenete, že toto jste si přivezli odtamtud, tohle vám přivezl syn či vnouček zase odtamtud, no a tohle - tak tady už nevíte vůbec nic. Takže se i mně, stejně jako vám za uplynulá léta nashromáždilo doma nějakých pár desítek zbytečností. Jsou-li to suvenýry - tedy památky z cest, nebo v titulku uvedené serepetičky, tedy věci zbytečné až nadbytečné, to si rozhodněte sami. I chytré řádky Wikipedie praví, že o tom, zda je to či ono třeba suvenýrem,  je čistě individuálním, subjektivním názorem každého z nás. 

serepetičkyTakže ta skleněná mistička s pískem a mušličkami říká něco jen tomu, kdo si ji přivezl od Baltu v osmašedesátém, případně od Černého moře o deset let později. Druhému to neřekne pranic. Jako dítko jsem byl unešen pohledem na naleštěný, mosazný vršek dělostřeleckého granátu, který přivezl můj děda z první velké války. Dědu jsem nepoznal, odešel z tohoto světa již deset let před mým narozením. Babička, říkali jsme jí „stařa“, přežila dědu o 30 let, měla tento „suvenýr“ na „kostnu“ vedle Panenky Marie Svatohostýnské. Teprve po likvidování její pozůstalosti se prý přišlo na to, že ta granátová špice byla nárazová, tedy funkční a schopná výbuchu...  

Mimo vzpomenutých suvenýrů od moří, je tu několik kousků naprosto nesourodé keramiky. Bulharský svícen, popelník a vázička, to bylo z dovolené s tehdy patnáctiletou dcerou, na hranicích bulharsko-rumunských. Krásné pláže, hodně komárů, výlet přes hranice do Constance, tamní delfinárium, prostě paráda. Další džbánek, Gruzie, s manželkou, Tbilisi, Stalinovo rodiště Gori, výstavný hotel ve vnitrozemském, již mnou zapomenutém městě, kde v jedenáctipatrovém hotelu byla nejméně desítka „direktorů“. Například ředitel, co měl na starosti výdej ložního prádla. Jinak výborná kuchyně, vynikající vína, sebevražedné cestování malými autobusy po horských cestách.  

Keramika egyptská, tu nám dovezly děti. Spolu s praktickým suvenýrem, dřevěnou krabicí, ve které byly čtyři kilové, plechové piksly s nevím proč, jihoamerickou mletou kávou. Argentinskou, bolivijskou, třetí si nevzpomenu a pak „nedal by si někdo pravou brazilskou kávu?“ Ano, máte pravdu, je to z „Kulového blesku“. Káva dávno vypita, krabice slouží jako schránka pro stále přibývající množství léků, ty plechové piksly - ještě je mám schovaný...   Suvenýry pana Suchého, levou Chaplinovu botu, či vous pana Wericha nemám, píseň je to ale případná, stejně jako ta druhá - o serepetičkách, znáte? „Koupil jsem si knot“ - pusťte si to, jo...
K těm věnovaným suvenýrům - taky z Egypta, jezdily tam děti častějc, třeba papyrový kalendář - není tam chyba, jedná se o papyrus, tedy výrobek  historický, prý až do roku 1100 n.l. a obnoveně vyráběný, už na turistický kšeft znovu ve 20. století. Tak ten kalendář jsem po uplynutí platnosti rozstříhal, jednotlivé měsíce dal zarámovat a podělil jsem vnoučata. Nechal jsem si scarabea, přináší prý štěstí, i když je to náš prozaický hovnivál. Je toho tady dost, o čemž by se dalo povídat, jste na tom zcela jistě obdobně a mnohde asi bohatěji zásobeni.  

Tak závěrem nostalgický pohled na suvenýr, jeden z posledních, přivezla mi jej, počítám-li dobře, před třemi, čtyřmi lety z cest, maminka mé první pravnučky. Barevná litografie, je na ní nábřeží bukinistů a pohled na Notre Dame - Paříž, kde jsem ještě nebyl a naděje, že bych se tam dostal, už příliš nezůstává. I když, náhoda „je sviňa“, jak se říká prý na Valašsku, mám zrovna v pácu jednu soutěž, kde je zájezd do Paříže první cenou, co kdyby to vyšlo, že áno?  A jak je to se suvenýry a někde i serepetičkami u Vás, moji milí? Taky se jich něco nasbíralo? A taky je Vám líto „věci vyhodit“? Přeji hezký den a nezapomeňte si z cest vždycky něco přivézt, ono dnes i foto postačí, viďte?      
Jardamalej - čtenář
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
« Předchozí   1   2   3  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Také mám doma hodně věcí a suvenýrů. A ještě přibylo po smrti mých rodičů. To je památka, to také, to je líto vyhodit, kdyby si to někdo vzal, bylo by to vpořádku, a tak si to člověk stále omlouvá. Ale chtěla bych to letos opravdu protřídit, tak uvidím.
Dobrý článek...Smajlík
SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
i u nás se najde spousta suvenýrů, dárků....ale nikdy bych je nevyhodila, vyhazuju hadry , boty a jiné nepotřebné ale suvenýry a dárky ne....ono se toho nasbírá po skoro 40 letech manželství.....dnes už nám děti a vnoučata vozí a darují jen to co potřebujeme....Smajlík nebo o co si řeknem a to je myslím nejlepší protože i když řeknu že nic nechcem , nic nepotřebujem tak se dcera nedá odbýt a tak rovnou řeknu co by nám udělalo radost ať nějaká knížka nebo třeba pro mně parfém..........Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Smajlík i když při stěhování do menšího, skončilo plno v krabicích na půdě...neměla jsem to srdce je vyhodilSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Mám těch serepetiček také požehnaně,když se maluje,vždy říkám,vyházím to,ale ono to tam chybí a znova to dám na své místo,jednou mladí budou co vyhazovat.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Ani nehovor - tých serepetičiek sa za môjho života tiež nazbieralo toľko, že by z nich mohla byť jedna "výstava" v múzeu.
Niečo sme zlikvidovali pri sťahovaní z 3-izbového bytu v Lipt. Mikuláši do 2-izbového v Trnave (kde mimochodom zas zostali suveníry po rodičoch, z ktorých niektoré mi je ľúto vyhodiť).
No a preto, že nové prírastky už naozaj nemáme kam ukladať, celá rodina dostala prísny zákaz nosiť niečo iné ako čokoládku, korienie, ... - skrátka niečo, čo sa dá zjesť, či vypiť.
My sami si už z našich ciest vozíme len magnetky. Ale aj tie už pomaly nemáme kam "lepiť" (viď foto http://www.chytrazena.cz/fotoalbum/akce-a-oslavy/vianoce-2014-34066/novy-clen-rodiny-s-panickou-1053989.html).
Asi budeme musieť kúpiť väčšiu chladničku Smajlík.

Tvoj článok je, ako vždy, zo života, viacerí sa v ňom vidíme a rada som si ho prečítala. SmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Zlaťáky