Vhodnost jednotlivých metod při selhání ledvin

K bližší představě o vhodnosti jednotlivých metod mohou posloužit následující příběhy:

Pan Karel, vdovec, 74 let, žije sám a má velmi omezený sociální kontakt. Mezi jeho záliby patří čtení  a luštění křížovek, rád by se občas setkal s lidmi, nyní se s někým dá do rozhovoru v samoobsluze, ale jinak mu lidé chybí. Díky omezenému sociálnímu kontaktu ztrácí chuť k životu, většina přátel, které měl ze svého velmi aktivního života v mládí mu zemřela, děti také nemá. Žije ve velkém městě, cesta na dialýzu by mu trvala asi 10 minut sanitkou. V mládí prodělal několik závažnějších operací břicha. Není diabetik a nemá závažnější potíže se srdcem. (tento nemocný je pravděpodobně více vhodný pro nemocniční dialýzu, zejména kvůli několikrát operovanému břichu. Současně díky tomu, že nemá rodinu ani jiný sociální kontakt, necestuje a zájmy má spíše „statické“, může z hemodialýzy profitovat)

Paní Marcela, které je 42 let, žije s manželem a dvěma dětmi v menším městě, kde má již několik let úspěšný obchod s potravinami. V létě jezdí s celou rodinou k moři, přes rok jezdí o víkendech  na chalupu, kde rádi chodí do lesa, jezdí na kole a navštěvují přátele. Paní Marcela má diabetes,       ale pečlivě dodržuje léčebná doporučení a její stav je stabilizovaný. (Pro tuto pacientku by dojíždění          na dialýzu do okresního města znamenalo omezení v jejím podnikání, nemohla by dále provozovat živnost. Cesty k moři by byly komplikované, musela by si dlouhou dobu dopředu domlouvat dialýzy v místní nemocnici, pravděpodobně by je částečně musela i hradit. Cesty na chalupu by byly také velmi komplikované, protože by na dialýzu musela minimálně jeden den z víkendu. Protože je diabetik a také patří mezi mladé lidi s onemocněním ledvin a je pravděpodobné, že má mnoho let života před sebou, je pro paní Marcelu ze všech úhlů pohledu vhodnější peritoneální dialýza, kterou si může provádět doma, na chalupě i u moře a současně není ohroženo její podnikání.)

Paní Božena, 82 let, žije s rodinou dcery v rodinném domku na vesnici, dialýza je v okresním městě, vzdáleném 25 km. Paní Božena také trpí diabetem, z důvodu komplikací jí musela být amputována jedna dolní končetina a diabetes jí poškodil i zrak. Je fixována na svoji rodinu, špatně pohyblivá            a nejlépe se cítí doma. Dcera pracuje jako učitelka v mateřské škole a je s maminkou poměrně velkou část dne doma, jinak paní Božena tráví svůj den poslechem rozhlasu a je ráda, že je v kontaktu s rodinou, vnoučaty. (pro tuto pacientku z bude zřejmě vhodnější peritoneální dialýza – diabetes jí porušil cévy – což dokládá amputace dolní končetiny a vytvoření přístupu pro použití dialyzačních jehel by mohlo být komplikované. Fixace na rodinu, od které by tři dny v týdnu byla odloučena je také z pohledu kvality života velice důležitým faktorem. Rodina je funkční a je připravena paní Boženě pomoci – pravděpodobně by ji připojovali na noc na přístroj a ráno před odchodem do práce zase odpojovali. Navíc pokud se paní Božena špatně pohybuje, byl pro ni transport sanitou na dialýzu  a zpět zátěží. Vzhledem k věku pacientky a dalším onemocněním se nedá předpokládat dlouhodobé (například 10 let) přežívání a proto je dobré upřednostnit kvalitu života, který paní Boženě zbývá  a umožnit jí dožít v důstojných podmínkách)

Z uvedených příkladů vyplývá, že to, pro kterou metodu je nemocný vhodnější ovlivňuje více faktorů  a ani věk a přidružená onemocnění nejsou jednoznačně určující a limitující. Prvotní by vždy měl být fakt, že lidé trpící selháním ledvin mají právo učinit informované rozhodnutí o jejich vlastní léčbě.

Peritoneální (neboli domácí) dialýza – PD

Při tomto způsobu dialýzy se krev čistí uvnitř těla a to za pomocí tělu vlastní, přirozené membrány pobřišnice (peritonea). V těle pacienta (v břišní dutině) je dialyzační roztok, pomocí kterého je organismus očišťován. Škodliviny přestupují přes polopropustnou membránu (pobřišnici) z krve do tohoto roztoku. Roztok se škodlivinami se pak vypustí a je nahrazen roztokem čerstvým. Tento proces, vypuštění a napuštění roztoku, se nazývá výměna. Naprostá většina nemocných si výměnu roztoku zvládne provádět doma sama, pokud to není možné, mohou pomoci další osoby – rodina nebo sestry z agentur domácí péče. Dialyzační roztok je balen ve vacích, které jsou nemocným pravidelně dováženy domů. Na kontroly do nemocnice nemocní dochází cca 1x měsíčně. Před zahájením peritoneální dialýzy je třeba nejprve zavést do břicha tenkou hadičku - katétr.

Podobnou možností je takzvaná automatizovaná domácí dialýza. Při tomto druhu dialýzy je roztok v břišní dutině vyměňován za pomocí jednoduchého přístroje. Dialýza probíhá obvykle osm hodin, přes noc, během spánku. Nemocný má pak „volno“ každý den. Výhodou je, že může docházet do zaměstnání nebo v případě dětí do školy.

Hemodialýza (dialýza v nemocnici) – HD

Hemodialýza, je postup, kdy je krev pacienta a tím i organismus čištěna pomocí přístroje, takzvané umělé ledviny. Při hemodialýze se stejně jako při peritoneální dialýze odstraňují odpadní látek jako např. močovina, kreatinin a nadbytečná voda. Provádí se v nemocnici nebo na samostatných dialyzačních střediscích. Na hemodialýzu dochází pacient třikrát týdně na dobu čtyř nebo pěti hodin. K době dialýzy je potřebné připočíst čas na cestu do centra a zpět domů, což často znemožňuje nemocným dále pracovat. Před zahájením hemodialyzační léčby je třeba nejprve vytvořit cévní přístup (arteriovenozní spojku).

Zdroj: I. interní klinika FN Plzeň

Mirka Bali
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10