Wroclaw

Wroclaw je hlavní město Slezska a od 15. do 18. století dokonce patřilo k českému království, resp. k rakouské monarchii. Na architektuře je jasně vidět, že ve středověku patřilo do spolku hanzovních měst, a mnohé stavby, např. radnice nebo kostely, byly proto vystavěny ve stylu německé gotiky z červených pálených cihel.

Ve městě se mísí kultura několika národů, které vždy po určitou dobu ve městě převažovaly, aby válkami byly nahrazeny jinými – střídali se zde nebo žili vedle sebe Poláci s Němci, Židy a Ukrajinci. Město bylo z osmdesáti procent zničeno na konci druhé světové války. Němci se urputně bránili postupující Rudé armádě a vzdali se až 6. května 1945 v době, kdy už byl dobyt Berlín. Dnes po této tragédii není ve městě naštěstí ani stopy.

Prohlídku města jsme zahájili na hlavním náměstí – Rynku. Tam už byly trhy v plném proudu, a kdo chtěl, mohl zůstat na trzích a ochutnat ze spousty pochoutek nebo nakoupit klasické vánoční drobnosti – perník, skleněné baňky a vánoční ozdoby, keramiku…

Uprostřed Rynku stojí gotická radnice, v německém stylu, s věží a věžičkami, arkýři, se složitou fasádou. Trochu ji zastiňovala obrovská vánoční pyramida stojící před ní a připomínající německou etapu historie města. Ze tří stran radnice byly stánky a trochu bránily obdivovat tu nádhernou budovu. Přes náměstí za radnicí jsme se dostali k dvěma menším domkům spojených branou, kterým říkají Jeníček a Mařenka. Když jsme prošli branou mezi Jeníčkem a Mařenkou, ocitli jsme se na prostranství před kostelem sv. Alžběty. Nádherná gotická katedrála a štíhlá věž nás zaujaly natolik, že kromě prohlídky interiéru jsme se rozhodli, že vyšlapeme 300 schodů nahoru na věž (vstupné 7 zlotých). Výstup to byl náročný, tři sta točitých schodů širokých nějakých padesát šedesát centimetrů, provoz v obou směrech, srdce bušilo určitě frekvencí nad 200, občas jsme si trošku odpočinuli při zastavení, když jsme pouštěli ty, co šli dolů. Fyzicky skoro vyřízení jsme nakonec vyšli na platformu nahoře na věži a byli jsme náležitě odměněni. Výhled na město byl fantastický, přímo pod námi Rynek s vánočními trhy a město se táhlo na všechny strany až k obzoru. Městem se vine řeka Odra a přes ni se klene spousta mostů. Ne nadarmo se říká Wroclawi město kostelů a mostů.

Naše procházka městem pokračovala kolem barokní budovy wroclawské univerzity a blízkého kláštera. A pak už jsme se dostali na nábřeží Odry s nádherným výhledem na Dómský ostrov.  Přes menší most jsme přešli na první ostrov s kostelem Nejsvětější Panny Marie a parkem jsme došli k dalšímu mostu - Mostu lásky. Zábradlí mostu bylo ověšeno snad desítkami tisíc zámků a zámečků lásky. Katedrální ulice nás dovedla až ke gotické katedrále sv. Jana Křtitele ze 13. století, nejvýznamnějšímu z wroclawských kostelů. Podle něj se nazývá i ostrov, na kterém dóm stojí - Tumský neboli Dómský ostrov. Ostrov je nejstarší částí města, které bylo založeno v roce 921 jako pevnost českého knížete Vratislava I. a od jehož jména se odvozuje i název města.

Potom jsme se pomalu vraceli zase do centra města. Zastavili jsme se na oběd v univerzitní menze a ochutnali všelijaké speciality polské kuchyně. Jedná se o samoobslužnou jídelnu, kde si můžete vybírat a třeba jen po lžících nabírat na velký talíř z obrovského množství dobrot. Cena se určuje podle váhy porce. Moderní menza se nachází hned naproti historické budovy univerzity a otevřena je i pro veřejnost.

Na trhy mezitím dorazily další stovky nebo tisíce návštěvníků a mezi stánky nebylo k hnutí. Odbočili jsme tedy do Olowské ulice s obchody, kavárnami a restauracemi a do odjezdu pak poseděli v příjemné cukrárně a utratili tam poslední zloté.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10