Obezita je stále častěji spojována s pojmem „epidemie 3. tisíciletí“. Říká se, že přejídání už zabilo více lidí, než všechny války dohromady. V roce 1995 se počet obézních lidí na celém světě odhadoval na 200 milionů. V roce 2000 však toto číslo vzrostlo na 300 milionů obézních osob.

O rok později Barry Popkin, profesor výživy Univerzity Severní Karolíny na mezinárodní konferenci v Austrálii prezentoval alarmující zjištění transformace „hladovějícího světa na svět obézní“.

Obezitu je třeba vnímat nejen jako rozmnožení tuku v těle, ale spíše jako chronické onemocnění, spojené s řadou jiných poruch. Jde o významný rizikový faktor, který se velmi výrazně podílí na vzniku a rozvoji širokého spektra kožních komplikací známých jako mykózy.

MUDr. Gabriel Kamenský, vedoucí oddělení neinvazivní kardiovaskulární diagnostiky Univerzitní nemocnice s poliklinikou v bratislavském Ružinově uvedl: „K trvalému snížení hmotnosti dopomůže jedině celková změna životosprávy. Dosáhnout výsledku dlouhodobé optimální hmotnosti lze jen v případě, že při jejím léčení využijeme všechny možnosti – pravidelný pohyb, vyváženou stravu, celkovou změnu životního stylu.“ Výsledný efekt lepšího vzhledu je jen částečnou předností. Hlavní výhoda spočívá ve snížení rizika vzniku či rozvoje mykotických onemocnění, které snižují kvalitu života, ale i zkracují jeho délku.

Tři přikázání štíhlé linie:

1.    Jezte menší porce. Ať už budete jíst jakkoli vyváženou a kvalitní stravu, pokud jí sníte hodně, přiberete.
2.    Jezte pravidelně. Ideální je konzumovat energeticky přiměřené množství potravy v pěti menších porcích.
3.    Pijte vodu. Pokud chceme zhubnout, měli bychom vypít denně tři litry vody nebo neslazeného čaje. Ne najednou, ale pěkně po skleničkách, v průběhu celého dne.

Pokud jste navzdory striktnímu dodržování těchto zásad nezaznamenali žádnou úpravu hmotnosti, je na místě poradit se s dietologem či internistou. Obezita totiž může být průvodním jevem “vnitřního“ onemocnění.

Obezita jde ruku v ruce s mnoha onemocněními

Kůže si často začneme všímat až tehdy, když se objeví problémy, mnohdy právě v důsledku zmiňované obezity. Projevují se v podobě nepříjemných opruzenin, kožních a nehtových mykóz, lupénky, ekzémů a ve spojitosti s jinými onemocněními spjatými až s bércovými vředy či proleženinami.

Mikroskopická chytrá houba odebírá jako predátor svým protivníkům, kterými jsou patogenní plísně a kvasinky, živiny přímo z jejich těla, až je zahubí hladem. Je to upír mezi houbami, který je schopen brát živiny ostatním houbám (mykotickým onemocněním). Pokud nemá potravu, přestane být aktivní a odrůstá.

Neznalí problematiky se mohou domnívat, že mykózy jsou onemocněním “špinavých rukou“ -  je to však mylný názor. Častým spouštěčem vaginální mykózy je právě zmíněný nesprávný a nezdravý životní styl. Velké množství cukrů v potravě totiž vede nejen ke vzniku obezity, ale zároveň umožňuje lepší výživu různým nežádoucím organismům v našem těle. Kvasinka Candida albicans, která  způsobuje zmíněnou vaginální mykózu, potřebuje ke svému životu a růstu jednoduché cukry, které získává z našeho organismu. Proto i v tomto případě platí, že pohyb a vyvážená strava jsou tou nejlepší zdravotní prevencí.

I když má dětská pokožka vybudovanou přirozenou obranu díky svému pH, neznamená to, že se u dětí nemůže rozvinout mykóza -  na rozdíl od nohou spíše postihne místo nošení plen.

Účinná a rychlá pomoc

Dnes jsou již na trhu dostupné přípravky schopné „nepřítele“ identifikovat a urychleně zlikvidovat. Jejich konzistence se pohybuje od mastí, roztoků až po deodoranty. Při jejich používání se doporučuje neumývat ošetřené místo po dobu dvanácti, ideálně dvaceti čtyř hodin od aplikace.