Zlatá koruna

Ke konci léta jsem navštívila Zlatou Korunu. Je to malá obec v blízkosti Českého Krumlova. Přes svou nevelikost je obec významným turistickým místem nejen díky blízkosti Krumlova, ale především kvůli klášteru, který se v obci nachází.

Klášter byl založen roku 1263 králem Přemyslem Otakarem II. Původní název kláštera byl Svatá Koruna a odkazoval se na relikvii, trn z Kristovy koruny, kterou klášteru daroval právě Přemysl Otakar II. V této době král posiloval svůj vliv v jižních Čechách, protože rod Vítkovců začal být na jihu Čech velmi mocný. To mohl být jeden z důvodů založení kláštera. Zhruba ve stejné době na jihu Čech panovník založil i České Budějovice (roku 1265).

Klášter byl teprve druhým řádovým domem Cisterciáků v českém království (první byly Plasy).   Měl pohnutou historii. Již v roce 1276 byl zničen Vítkovci, v roce 1291 obnoven. V roce 1354 vyhořel. Ve 14. století převládaly spory o okolní pozemky s majiteli vitějovického panství, s klášterem Vyšebrodským a Vyšehradskou kapitulou.

V roce 1420 byl dvakrát přepaden a vypálen Husity (jednou dokonce pod vedením Jana Žižky). Oldřich II. z Rožmberka využil faktu, že dostal klášterní majetky jako zástavu od Zikmunda Lucemburského (15. století). Tyto majetky si přivlastnil navždy a už je nikdy nevrátil. Do majetku království se vrátily až v v 17. století, kdy byly prodány císaři Rudolfu II. Majetky se klášteru už nevrátily ani za Schwarzenbergů. Klášter byl roku 1785 zrušen Josefem II. a později byly budovy využívány jako strojírenské průmyslové provozy. Byl také zkonfiskován gestapem a po druhé světové válce vyvlastněn (zákon č. 143/1947 Sb. nazývaný Lex Schwarzenberg) a doposud je ve vlastnictví státu (státního památkového ústavu).

Ještě před zahájením prohlídky jsem chvíli poseděla v blízkosti lípy Kapucínky. Má zvláštní tvar některých lístků, stáčí se a připomínají kapuci. Je to památný strom, starý přes 400 let. Lístky se prý stáčejí na paměť roku 1420, kdy na lípách Husité oběsili mnichy z kláštera. Botanikové prozaicky tvrdí, že je to geneticky podmíněná vlastnost. Ve Zlaté Koruně je na návsi ještě starší cisterciácká lípa, která má přes 700 let.

V současné době je v klášteře expozice o životě mnichů, která je turistům přístupná s průvodcem. Exponáty v klášteře nejsou původní, expozice je poskládaná z vybavení z různých jiných klášterů. Moc se mi tam líbilo. Dýchá tam taková zvláštní atmosféra. Zapůsobily na mě skříně s knihami především v latině, globy a další vybavení. Pozůstatkem dřívější slávy je zeď, na které jsou vymalovány portréty významných mužů z historie kláštera včetně Přemysla Otakara II., zakladatele kláštera. Velmi zvláštní pocity jsem měla v křížové chodbě nejen kvůli způsobu, jakým se v ní line světlo, ale i díky tomu, že bylo viditelné poškození způsobené průmyslovou výrobou v 19. století. Z Křížové chodby se dá nakouknout i do rajské zahrady.

Závěrem prohlídky jsme přišli do kostela, který původně patřil do areálu kláštera. Do kostela je možno vstoupit i z vnitřku kláštera, nejen hlavním vchodem. A právě z kláštera jsme vstoupili a vyšli ven hlavním vchodem. Tím naše prohlídka skončila.

Přestože je kostel na klášter přímo navázán, jeho vlastníkem je někdo jiný. Areál kláštera kromě kostela patří státu. Kostel patří církvi.  Změna vlastníka byla při prohlídce velmi znatelná. Zatímco v areálu kláštera jsme si mohli nafotit, co jsme uznali za vhodné, v kostele byl absolutní zákaz focení. Přiznám se, že mě to trošku mrzelo.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10