Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jeřabiny - nejoblíbenější receptyJeřabiny - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 23.09. 2017
Dnes má svátek Berta
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Ztracené brýle

23. 12. 2010 | Vaše příběhy

     Byla jsem se synem odpoledne u bazénu a v sauně. Přišli jsme domů večer a já se ihned dala do přípravy synovy večeře, abych mohla jít pak se psem. Po večeři beru vodítko, šahám po brýlích, ale ty nejsou na svém obvyklém místě na poličce. Kdykoli přijdu domů, odkládám je na poličku, protože mám jen slabé dioptrie a doma se bez brýlí obejdu.

Zpanikařila jsem. Je to něco přes měsíc, co mi ukradli na přehradě batoh i s brýlemi. A sotva jsem si pořídila nové drahé brýle, co se mi tak líbily, přijdu i o ně. A opět při koupání!

     Brýle se přece jen tak neztratí? Vzpomněla jsem si na polystyrénovou kuličku. Syn si s ní kdysi házel s kamarádem v pokoji, a najednou kulička zmizela. Prohledali jsme tehdy celý byt, ale kulička jako by se vypařila. Stále jsem na tu kuličku myslela. Nemohla se přeci jen tak vypařit? Pak jsem na ni zapomněla, po pár dnech jsem myla lustr a tu kuličku v něm našla. Zapadla do jednoho z kalíšků. Ale brýle nejsou kulička a nikdo s nimi neházel! Přesto jsem vzala židli, vystoupla na ni a zašátrala v kalíšcích. Bezvýsledně. Hledala jsem po kapsách, mrkla na záchod i do skříňky pod umyvadlem. Dokonce jsem šáhla i do bot! Za synovou válendou jsem našla dva papírky od bonbónů, za psacím stolem zapadlou žlutou pastelku. Ale brýle nikde nebyly. „Myslím, že jsi přišla bez nich.“ Zapojil se syn. „Ale jak? Jsem na ně zvyklá.“ Odpověděla jsem už plačtivě. Moje brýle… Vzpomněla jsem si, jak jsem si brýle odložila na vrchní poličku ve skříňce. Do sauny ani k bazénu je nenosím. Ale vím jistě, že jsem je tam nenechala? Honil nás čas, já si sušila vlasy a pak… Určitě tam zůstaly!

     Od našeho návratu z bazénu uplynulo něco přes hodinu, když jsem opět stála u pokladny. S omluvou vysvětluji slečně pokladní, že jsem si nejspíš ve skříňce číslo 29 nechala brýle. „Nebo pak v botníku!“, dodávám s nadějí. Slečna zkontroluje klíče, ty od skříňky 29 tam nejsou. „Zavolám plavčici a na saunu, aby přišla paní s klíčky. Po vás nikdo jiný mimo ni nešel, nebojte, musí se najít.“ Dodá a povzbudivě se usmívá.

Přichází paní zabalená v prostěradle, kterou jsem vytáhla svou zapomnětlivostí ze sauny. Netváří se moc nadšeně, ani se jí nedivím. Paní odemkne skříňku, prohrábne věci… brýle tam nejsou. „Nebo v botníku“, dodám. Žena se ještě víc zachumlá do prostěradla a vyjde na chodbu k řadě botníků. Ten s číslem 29 odemkne, ale ani tam brýle nejsou. „Možná jsem je nechala na umyvadle, ve sprše nebo na lavičce u skříněk“, přemýšlím a zároveň nevím, co dál. Paní se vrátí zpět do sauny, odkud byla vyrušena, mě ještě napadne dát slečně pokladní své telefonní číslo. „Možná je někdo vzal k sobě a až se bude vracet, dá mi je, že je našel.“ Usměje se slečna. „Snad.“ Posmutním a vracím se domů. Cestou míjím cukrárnu, kolem které jsme se vraceli i po koupání. Zpozorním: Vím jistě, že jsem se mrkla po vystavených nazdobených dortících a viděla jejich cenu. Teď vidím dortíky, ale ceny nerozeznám. Vidím je, až když se nosem málem dotýkám skla výkladní skříně. Musela jsem proto brýle mít. Já je u bazénu nezapomněla!

     Syn mezitím opět prohledal byt, ale brýle nenašel. Bylo už hodně pozdě, když jsem zpřeházela peřiny, polštáře, i odpadkový koš jsem podrobila důkladné analýze, všechny skříně jsem prolezla, ale brýle nikde.

Tu noc jsem šla spát s nepořízenou.

     Druhý den ráno jsem si musela vzít své „televizní“ brýle. Jsou starší, opotřebované, ale stejně silné jako ty tajemně zmizelé. Odpoledne volala mamka. Táta byl na operaci, vlastně proto jsem šla na bazén. Měla jsem poslední dobou hodně starostí. A tak jsem se chtěla odreagovat. Taťkova operace naštěstí dopadla dobře. A tak jsme si s mamkou povídaly i o jiných věcech, mimo jiné jsem jí řekla, jak mi zmizely brýle. „Přece musíš vědět, kams je dala?“ Ptala se nechápavě mamka. „Nevím.“ „A cos dělala, když jsi přišla domů?“ „Dala jsem Lukášovi večeři a chtěla jsem jít ven se psem.“ „A co jedl?“ „Záleží na tom?“ Nechápala jsem, čemu by tato informace mohla pomoci. „No, rohlíky.“ „Tak se podívej do chlebníku!“

Řekla máma a já poslechla. Ale ani v chlebníku, ani uvnitř sáčku s rohlíky brýle nebyly. „A co k těm rohlíkům?“ „K jakejm?“, nechápu. „To jedl Lukáš suché rohlíky?“ „Jistě, že ne. Měl je namazané máslem a se salámem.“ Otvírám ledničku, ale v poličce brýle taky nejsou. „A ještě měl čaj!“ Napadá mě a otvírám skříňku kuchyňské linky. Hledám mezi krabičkami s čajem, ale také marně. „Tak nevím“, řekne máma. „Ještě měl rajčata!“ , vykřiknu. „Kdo?“, ptá se máma. „No, Lukáš!“

     Otevřu znovu lednici, vysunu šuplík na zeleninu a zírám na rajčata, mezi kterými trůní

MOJE BRÝLE!!!          

 

Pegonela - čtenářka

ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
To mas jeste dobry, moje teta takhle nasla v lednicce zubni protezu a to se taky vracela na kole na chatu a nahlizela do kazdyho prikopu, protoze si myslela ze dala zuby do batuzku a nekde po ceste je ztratila.
Obrázek uživatelky
profil
je přece normálkaSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Úplně jsem se v tom našla. Brýle od malého hledáme co chvilku. A já neustále hledáme klíče. Vždycky nadávám, že by se klíče a brýle měly dát prozvonit jako mobilSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Tak škrabky se u nás ztrácejí pravidelně. Klíče hledám pořád a už třikrát jsem ztratila peněženku. Kromě těch škrabek se naštěstí všechno našlo.
A pak jsem taky měla půl roku ztracený nový řidičák. Jak se dostal mezi dvě krabice pod postelí dosud nevím. Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
taťka hledal mřížku na plotýnku, nakonec vařil brambory bez mřížky. Když je slil, na dně hrnce byla mřížka. Nechápal, kde se tam vzala, ale v bytě byl sám. A párkrát jsem vyhodila sáček se šlupkami z brambor i se škrabkou. Před rokem se ztratil kráječ na vajíčka, taky se vypařil, ale to myslím, že ho rozbil syn a zbaběle vyhodil. Jen pořád nechápu, kde se vytrácí jeho ponožky... Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles