Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Cestou zlatokopů kolem Kašperských Hor

3. 11. 2011 | Česká republika
V minulém článku Za Andělem Páně na Kašperk jsem zmínila, že okolí Kašperských Hor nabízí několik vycházkových okruhů. Byla by proto škoda nepodívat se i na další z nich.

Výlet zahájíme opět  v Kašperských Horách na náměstí s kostelem sv. Markéty a renesanční, barokně upravenou radnicí.

Na rozcestníku si vybereme značku naučné stezky s názvem CESTOU ZLATOKOPŮ. Kromě ní nás budou provázet i speciální značky tohoto okruhu - zkřížená kladívka. Náměstí opustíme společně s červenou turistickou značkou a kolem dalšího z kašperskohorských kostelů - poutního kostela Panny Marie Sněžné a kaple Panny Marie Klatovské klesáme do údolí Zlatého potoka (nazývaného též Amálino údolí).

Tudy  ve 14. století vedla tzv. Zlatá stezka spojující bavorský Pasov a Kašperské Hory. Obchodníci přiváželi do Čech sůl, drahé látky, sukno, víno, koření, jižní ovoce. Naopak se vyváželo obilí, slad, med, kůže, vlna, chmel, vejce,  ryby...


Přicházíme k čistírně odpadních vod a panel NS nás upozorňuje na první z památek na dolování, kterou zde můžeme spatřit - dědičnou štolu sv. Jana. Nacházela se v hloubce zhruba 40 m a sloužila mj. k odvodnění dolů. Teď už víme, po čem se dívat a v okolních svazích podél naší další cesty nacházíme ústí bývalých štol či jámy - tzv. pinky - jimiž horníci sledovali zlatonosné žíly.

Od rozcestí Zlatý potok se nabízí dvě možnosti jak pokračovat: náročnější trasa vede strmě do lesa a na vyhlídku, pohodlnější pak podle potoka. Obě trasy se posléze spojí.

 
Vzhledem k tomu, že poprchává, na rozhlížení z vyhlídky je mlha a kameny dost kloužou, volíme trasu podle potoka a myslím, že jsme neprohloupili. I zde míjíme památky na důlní činnost, zabezpečená ústí štol a tzv. sejpy - pozůstatky po rýžování zlata. Na potoce jsou i zajímavé kamenné přehrady a informační tabule nás upozorňuje na místo, kde stávala továrna na dřevěný drát a zápalky.

Na konci údolí, to už se obě trasy spojily, se cesta mírně zvedne, aby obešla oplocený pozemek s nenápadnou budovou. Jedná se ale o objekt velkého významu - v bývalé štole Kristýna se nachází seismická stanice, která se řadí k nejúspěšnějším na světě. Byla vybudována r. 1960 Geofyzikálním ústavem Čs. akademie věd. Ve štole jsou umístěny přístroje registrující seismické vlny ve velmi širokém rozsahu frekvencí. A nejde jen o zemětřesení, do roku 1982 využívala stanici i armáda, monitorující tímto způsobem pokusné jaderné výbuchy na opačné straně zeměkoule.

Pěšina nás vyvede na silnici, po níž sestoupíme k rozcestníku Mlýn na rybníce. V tuto chvíli si můžeme udělat odbočku z naučné stezky a podívat se na další zdejší raritu - chov bizonů. Tato zvířata se vyskytují na rozlehlých pastvinách protějších svahů. Vydejte se tedy jižním směrem, přes Zlatý potok po silnici vzhůru směrem na obec Červená. Asi po půl kilometru, u kapličky - viz foto - pak odbočte doprava, výběhy, kde se bizoni vyskytují, poznáte podle bytelných plotů. Ze zdejšího chovu pochází i páreček bizonů, se kterými jsme se potkali při výletu na Monínec (článek Monínec zveřejněný 14.10.)

Od bizonů se vrátíme k rozcestníku Mlýn na rybníce a pokračujeme po naučné stezce ke štole Naděje. Je poslední, nejmladší ze štol v okolí Kašperských Hor, byla do Suchého vrchu ražena prospektory česko-kanadské firmy od roku 1989 v rámci geologického průzkumu v reakci na zvyšování ceny zlata ve světě. Obnova těžby by znamenala výrazný zásah do krajiny, vybudování příjezdových cest a závodu na zpracování rudy, úložiště hlušiny atd. Úsilím správy města a ekologických hnutí byly práce zastaveny a tento krásný kout Šumavy tak zůstane - zatím - zachován.

 

Stezka se stočí zalesněným kopcem a v jeho vrcholových partiích se vrací do Kašperských Hor. Cestou si všimneme zajímavého úkazu, jak poddolované svahy pomalinku ujíždí, stromy rostou prohnutě - do tvaru luku - viz přiložené foto. Tento "opilý les" je snadným ukazatelem nestability podloží, pokud se s ním někde setkáte, rozhodně si v takovém místě parcelu nepořizujte :-)

 

I s odbočkou k bizonům jsme ušli zhruba 10 km.

Doporučená mapa: KČT-65-Šumava

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
prima Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
ale tuhle trasu jsme neabsolvovali. Snad příští rok. Šumavu máme moc rádi!SmajlíkSmajlík
Velice pěkný článek.SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
článek jsem si vytiskla a máme plán připravený,díkySmajlík
Obrázek uživatelky
profil
mooooc..SmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Díky za návod na další trasu,až pojedeme v létě na dovolenou.Každý rok si hledáme nové trasy a teď to máme i s podrobným popisem.Na bizony jsme se chystali letos a pak jsme je viděli v Prášilech,tak jsme tam už nejeli.Takhle si to hezky odšlápneme pěšky.Ještě jednou díky.Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Beránek