O ibišku netradičně

Většina z nás zná ibišek, zvaný také čínská růže, jako pokojovou rostlinu, která při dostatku péče obvykle velmi dobře kvete. V bytě nebo na balkoně ale můžete také snadno vypěstovat jedlou variantu této nádherné květiny.

Trochu charakteristiky

Ibišek jedlý, odborně Hibiscus esculentus, se honosí ještě celou řadou dalších jmen a názvů. Za všechny jmenujme tři nejznámější: bamia, okra a gombo. Tato teplomilná rostlina pochází pravděpodobně z Indie nebo Afriky, dnes se s ní však setkáme (i když někde spíše okrajově) ve všech tropických a subtropických oblastech. U nás se jí bude dařit všude tam, kde se pěstuje vinná réva, jinde jen ve sklenících. Bamia dobře prospívá i na balkoně a dokonce i bytech. Tady však musíme počítat s nízkou úrodností.

I když ibišek jedlý můžeme pěstovat i na okrasu. V době květu se pyšní velkými, sírově žlutými květy s výrazným červeným očkem, po celý rok pak lahodí oku svěže zelenými listy s nepravidelnými cípy. Plodem, který konzumujeme, je v době zralosti asi 15 centimetrů dlouhá úzká tobolka. Z angličtiny se pro ni vžil název „ladies finger,“ tedy dámský prst.

Pěstujeme ibišek

Semena této rostliny už v dnešní době seženete v každém jen trochu specializovaném květinářství, takže vám prozradím několik úspěšných rad pro dobrého pěstitele: Semena vyséváme od konce února až do začátku dubna po dvou až po třech kusech do malých květináčků nebo kelímků od jogurtu. Pěstujeme je za oknem, aby semenáčky měly dostatek světla, pozor však na přímé slunce! Koncem května, když už nehrozí přízemní mrazíky, sazeničky vysazujeme na slunné stanoviště, a to nejlépe pod fóliové kryty. Keříky budou v dospělosti velmi mohutné, proto na to pamatujeme a necháváme mezi rostlinkami dostatečný prostor. Pamatujeme na dobrou zálivku a přiměřené hnojení hnojivem pro zeleninu.

Pokud se rozhodneme ibišky pěstovat doma, vysadíme sazeničky po jednom do větších květináčů a od konce května až do září letníme na balkoně nebo zahradě. Přes zimu ibiškům poskytneme světlou místnost o teplotě 15-18 °C a mírnou zálivku.

Jak ibišek jíst

I když jsem o pár řádků výš psala, že tobolky ibišku dosahují v dospělosti až 15 centimetrů, ke konzumaci se hodí pouze ty menší 5-6 centimetrů dlouhé. Takové velikosti dosáhnou asi 5 dní po odkvětu. V té době jsou na povrchu porostlé jemnými chloupky a uvnitř ještě bez semen. Většinu z vás určitě potěším, když prozradím, že mladé tobolky mají jen velmi malou energetickou hodnotu a navíc velmi dobře působí na chod zažívacího traktu.

S konzumací ibišků se setkáme hlavně v indické a turecké kuchyni. Známým receptem je např. zapékaná ibišková musaka. Pro naše potřeby je dobré vědět, že úplně mladé tobolky se dají konzumovat syrové bez jakékoli úpravy. Již zmíněné pětidenní tobolky je před konzumací třeba asi 10 minut povařit v osolené vodě. Poté je můžeme smažit, dusit apod. Dobré jsou nakrájené a použité jako zavářka do zeleninového nebo masového vývaru. Rovněž je doporučuji osmažit dokřupava na pánvičce a podávat s dipem nebo dresinkem jako příležitostnou chuťovku. Zkoušela jsem je také dusit např. spolu s mrkví nebo hráškem a byla to příjemná změna. Zkrátka kuchařskému použití se meze nekladou. Škoda jen, že v našich klimatických podmínkách se vám nejspíš nikdy nepodaří vypěstovat tolik jedlých tobolek, abyste je mohli použít jinak než jen jako příležitostné menší ozvláštnění nedělního oběda.

Notburga - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
	Poslat emailem		Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10