RUSKO, ty veliké, rozlehlé Rusko! - 2. díl

Tomuto článku předcházely:
RUSKO, ty veliké, rozlehlé Rusko!
Cykloturistice zdar!!!
Bechtěrevička na kole na cestu kolem světa


Moji milí Češi, přátelé a kamarádi,

Je středa 8.10. 2008 mně za 12 dní končí registrace a myslím, že jsem zase blíž ať už k problémům, či návratu do Čech. Konečně máme, po 18dnech našeho pobytu, slibovaný modem (ten v rozmezí 3 – 30 dnů). Šikovný Martin ho nainstaloval, ale ouha rychlost je pochybná, často nám příjem vypadne zcela a sledování televize, hlavně zpráv abychom byli informování o tom co se u nás děje, je problematické.

Teplá voda již teče, ale namíchat si při mytí nádobí, či sprchování akorát teplou vodu je téměř nemožné. Pustíte teplou a teče ledová, občas ze studeného kohoutku úplně horká, takže mám stále při mytí nádobí opařené ruce. Počasí je nestálé, chvíli prší, chvíli je sluníčko a dost teplo až dusno.
Bohužel na kole nejezdím, protože mě trápí značné bolesti nohou zapříčiněné Bechtěrevovou chorobou.

Krajani jsou  milí a příjemní lidé. Snaží se mi pomoci, i když by se mohli dostat do nesnází. Což paní ředitelka cestovní kanceláře Artevia asi nechápe! Dokonce mi odpověděla, že touto činností se živí 8 let a dosud si nikdo nestěžoval. A že je to jen a jen moje vina pokud jsem se dostala do problémů s ruskou byrokracií. To napíše svému klientovi, který se díky jejich špatně odvedené práci a neznalosti ruských zákonů (přestože se s tím živí už 8let), 2 500km od domova dostal do nesnází!! Myslím, že i ona se dostane do nesnází.

Musím napsat zážitek, který mě zasáhl. Před dvěma dny jsem na ulici poprvé od doby co jsme zde viděla vozíčkáře. Je zde nejen velice silný automobilový provoz , ale nejsou zde téměř žádné bezbariérové přístupy, obrubníky u chodníku jsou mnohdy i kolem 20centimetrů a to i v místech kde je přechod pro chodce! Povrch chodníků je rozbitý, nerovnoměrný stejně jako schody, kterých je tady víc než dost. Kromě promenády u moře je pohyb pro lidi tělesně handicapované, maminky s kočárky, velice obtížný. Většina bytů je v kopcích nad mořem! I přejít ulici na zelenou a po přechodu, vyžaduje notnou dávku odvahy a hodně pozornosti pro každého chodce. Je zde běžnou praxí, že když přecházíte po přechodu najednou před vámi přímo vyletí auto, které odbočuje vpravo, přechod mu křižuje cestu, ale to řidiče vůbec nezajímá ještě na vás zatroubí, jede… Musíte zapomenout na nějakou přednost na přechodě a už vůbec ne absolutní. Pokud si vzpomínáte jak jsem psala o tom, že jezdit na kole po silnicích je nebezpečné, tak přejít na zelenou na přechodě a nebýt přejetý je malý zázrak.

Teď se vracím k vozíčkáři, kterého jsem viděla jak se potýká s cestou, kterou musí například ujet  když si jede nakoupit jídlo do centra, tedy dolů k moři.  Zpáteční cesta vede samozřejmě do kopce i to je víc než k „utahání“, ale on musí celou tu cestu jet po silnici mezi proudy aut! Auta zde jezdí různých typů, různého stáří, v různém technickém stavu. Jízda po chodníku není možná (jak jsem popisovala, po nich je často obtížné i chodit), takže nezbývá než odvážně „uhánět“ mezi auty a modlit se k bohu aby to nebyla cesta poslední.

Máme se dobře lidé jsou srdeční a nic nás jen tak nerozhází, jen to zdraví. Mějte se báječně a napište nám.


S pozdravem
Vladimíra Všetečková
www.vladkaamartin.cz