Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Léto - čas jahodLéto - čas jahod Jak správně pečovat o orchideje?Jak správně pečovat o orchideje?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 21.05. 2024
Dnes má svátek Monika
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Moje první láska 1.díl

26. 12. 2011 | Vaše příběhy
Bylo mi 15 let. Šli jsme na návštěvu ke známé a ona zrovna měla zaplou vysílačku. Obdivovala jsem ji a poslouchala, jak se přes ni baví. Známá mi pak dala vysílačku do ruky, abych to taky vyzkoušela. Měla jsem velikou trému. Nejdřív jsem nevěděla, co dělat a co říkat,  ale vše mi vysvětlila. Dozvěděla jsem se, že když poslouchám nějaký rozhovor  a chci se do toho rozhovoru pustit, tak mám říct po dokončené větě "BREJK".  A pak jen čekat, až se mi někdo ozve, že mě pouští.

Tréma byla veliká, ale jeden rozhovor se mi zrovinka líbil, tak jsem se chtěla přidat. Vzala jsem vysílačku do ruky a řekla "BREJK". Za chvilku slyším: "POJĎ, BREJKU". To znamenalo, že můžu mluvit. Tak jsem si tam povídala celý večer, bylo to moc super. Byl to nějaký pán, který nebydlel daleko od nás. Má známá ho znala i osobně. Řekla mi, že má i syna. Pak mi vytrhla vysílačku  z ruky a zeptala se toho pána, zda má syna doma. Řekl, že jo a že nechá mladé si spolu povídat. No, to mi nebylo moc dobře. O čem si s ním asi mám povídat?? Ale tak nějak on byl ukecanější jak já a za chvilku jsme se tak rozkecali, že jsem zapomněla, že už musím domů. Na rychlo jsem se s ním domluvila, že v sobotu ho budu čekat u nás na zastávce a  ráda ho uvidím. A aby vzal s sebou svého kamaráda nějakého, že já budu mít kamarádku.

Byla sobota ráno a já s mojí kamarádkou jsme netrpělivě seděly u okna a čekaly, zda kluci přijedou. Měly jsme být u zastávky, ale já bydlela hned kousek, tak jsme je nejdřív chtěly vidět, a že pak  půjdem za nimi. Přijel autobus. Vystoupili nakonec i nějací dva kluci. Otevřela jsem okno a zamávala na ně a oni  mi mávnutí oplatili. Šla jsem jim otevřít. Kluk z vysílačky se jmenoval David a jeho kamarád Kája. Kája se mi líbil hned, jak jsem ho viděla. Celý den jsme se procházeli všichni 4 venku a povídali  si. Ke konci dne jsme se s Kájou domluvili, že se sejdeme znova v týdnu.

Schůzky byly častější a já jsem se zamilovala až po uši. Jednoho dne se koukal na naši schránku a řekl mi, že jeho bratr je můj nevlastní bratr. Úplně jsem zkoprněla. To, že mám nevlastního bratra, jsem věděla, ale nikdy jsem ho neviděla. Můj táta měl jedno dítě z prvního manželství a pak se rozvedli a jeho bývalá žena se pak znova vdala a  s ním měla Káju. To byla teda novinka! Když jsme spolu už chodili asi pár měsíců, poprosil mě Kája, zda bych nejela k nim, že by mě rád seznámil s jeho rodinou. Byla jsem ráda, že je konečně poznám a uvidím i svého bratra.

Netrvalo dlouho a já s Kájou jela na návštěvu k jeho rodičům. Bydlel asi 30 km dál než já. Ze začátku jsem si se všemi rozuměla. Bydleli jsme na přeskáčku u nás, pak u nich. Jelikož jsem ještě chodila do školy, tak jsme bydlení své neměli. Asi po roce zvonila doma pevná linka. Když jsem zvedla sluchátko, na druhé straně se mi ozval Kája: "Ahoj, já...chtěl jsem Ti říct, že jsem závislý na drogách a jsem v léčebně v nemocnici, rád bych Tě viděl, mohla bys přijet?" To byl pro mě šok. "Kde že jseš? V léčebně?!?!" Rozdýchávala jsem to celý den a nemohla pochopit, jak je to možné, že jsem nic nepoznala? Nakonec jsem za ním jela. Našla jsem léčebnu a zaklepala na dveře.

Otevřela mi starší sestra a zeptala se mě, co potřebuju. "Jdu za svým přítelem." "Není to rodinný příslušník a pustit Vás dovnitř nemohu," odpověděla sestra a chtěla zavřít dveře. Vtom jsem si všimla, že za ní stojí Kája. "Káťo, mám tu svou sestru na gynekologii, narodila se jí dvojčata, jmenuje se Iveta Zapletalová... Najdi ji a ona už bude vědět."  Aha..., má ještě sestru, to jsem taky nevěděla. Bylo to poprvé, co jsem začala o Kájovi pochybovat. Našla jsem  oddělení gynekologie a i pokoj, kde jeho sestra Iveta ležela. Zaklepala jsem na dveře a vešla dovnitř. Iveta se na mě usmála. Byla moc sympatická, drobnější postavy, blond vlasy. "Ahoj, ty jsi Katka, viď?" Kývla jsem, že ano a pozdravila. Vedle ní seděl její manžel Lukáš, jak se mi pak představil. "Lukáš pohlídá děti a my půjdem za Kájou, snad nás tam pustí." Přišly jsme ke dveřím na detox a zaklepaly. Opět otevřela stejná sestra a hned začala, aniž jsme se stihly nadechnout. "Já vám říkala, že nejste rodinný příslušník!" Iveta začala prosit sestru, aby mě pustila jen na chvilku, že jsem se táhla dalekou cestu. Jen na chvilinku. Nakonec svolila a pustila mě dovnitř. Hned jak jsem vešla, skočila jsem do náručí Kájovi a objímala ho. "Jak to, že jsem si ničeho nevšimla?" Kája se začervenal a omluvil se mi. "Víš, já myslel, že to mám pod dozorem, ale nemám. A moc Tě miluju a nechci o Tebe přijít." Měli jsme jen chvilenku na sebe, ale snažili jsme si říct všechny  novinky. Pak sestra otevřela dveře a řekla, že už musím jít. Poděkovala jsem jí, políbila Káju a odešla. Pak jsem ještě za dveřmi poděkovala jeho sestře Ivetě a popřála jí a dětem hodně zdravíčka a odjela domů s plnou hlavou.

Kája se jakž takž vyléčil. Nevím, jak dlouho byl čistý, ale choval se jinak. Pořád jsme se rozcházeli a zase dávali dohromady. Jeho matku jsem prokoukla. Pořád jen lhala a vymýšlela si. Byla typ člověka, který když řekne, že nebe je zelené, tak je zelené. Muselo by se tam žít, aby se to všechno pochopilo. Vydržela jsem s ním 4 roky. Náš vztah skončil tak, že když už mě přestaly jeho řečičky bavit, tak asi jak věděl, že už na mě nemá takový vliv... Vybral náš společný účet a zmizel. Po měsíci mi přišel výpis a tam jsem zjistila, že účet je v mínusu. Přesně: - 12 000 Kč. V té době jsem už pracovala, ale vydělávala jsem 5 000 Kč měsíčně. 2 měsíce mi strhli celou výplatu a jelikož mi chodily každý den úroky, tak po 2 měsících jsem měla: - 8000.

Abych to někdy mohla splatit, řekla jsem vše mojí mamince a ta mi hodně pomohla. Vzala své našetřené peníze a šla se mnou do banky. Dluh jsme zaplatily a zrušily účet. Nebýt jí, tak asi platím dodnes. Od té doby jsem Káju neviděla, až teď, nedávno. Po 10 letech jsem šla z práce a čekala na nádraží na vlak. Chtěla jsem si koupit jízdenku. Když jsem šla k okýnku, všimla jsem si, jak tam stojí... Celý vyhublý a vedle něj stála strhaná  žena. Oba neupravení, rozdrbané věci a pohled na ně byl velmi smutný.

Stáli jsme naproti sobě. On tam stál a díval se na mě. Neměla jsem mu co říct, necítila jsem k němu už ani tu nenávist, bylo mi ho spíš líto a děkovala jsem Bohu, že náš vztah dopadl tak, jak dopadl. Ta žena vedle něj jsem mohla být klidně já. Jen jsem si ho změřila, v klidu se otočila  a odešla.

 
Nugyna - čtenářka
ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
ráda jsem si článek přečetla..Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles