Rakouské Alpy - dovolená v ráji

Před jedenácti lety jsem se zamilovala – do rakouských Alp. Dvanáct let po sametové revoluci, kdy jsem z Rakouska znala jen Vídeň a Salcburk (a  ještě dálnici z Vídně na Graz směrem na Slovinsko), jsem se odvážila naplánovat dovolenou takřka do neznáma – do obce Rauris v srdci nejvyšších rakouských hor Hohe Tauern v rakouské spolkové zemi Salzburg. 

Tehdy jsem tam jela se svojí rodinou a byli jsme nadšení - impozantní alpskou přírodou, městečky Rauris nebo Zell am See, soutěskou Kitzlochklamm, vysokohorskou silnicí Grossglockner-Hochalpenstrasse, pralesem nad městečkem Rauris atd. Z této cesty mám bohužel jen papírové fotografie, proto je zde nemohu ukázat.

Do Vysokých Tauer jsem se pak podívala ještě několikrát. Jedna z nejvydařenějších cest byl zájezd s mými kolegy z práce. Program jsme si připravili sami, objednali jsme si ubytování na statku a najali mikrobus, a v 16 lidech jsme začátkem léta 2005 vyrazili.

Nechci psát podrobný cestopis, a proto se zmíním jen o nejhezčích místech, které jsme tehdy navštívili.
Klášter Melk –nad ohybem Dunaje napůl cesty mezi Vídní a Salcburkem se tyčí monumentální komplex benediktinského  kláštera v Melku. Krásné barokní budovy  konviktu a církevního gymnázia, kostel přestavěný do dnešní barokní podoby,  a také přilehlé zahrady a park – to vše doslova bere dech... jedním slovem nádhera.  

Hallstatt - nejkrásnější rakouská a vůbec alpská obec. Městečko ležící, či spíše stojící, nad Hallstattským jezerem pod severní stěnou masívu Dachstein. Hallstatt opravdu spíš stojí než leží, protože starobylé domy z kamene a dřeva jsou vystavěny ve skále jeden nad druhým a mezi sebou jsou propojeny spletí schodů a uliček. Hallstatt nelze popsat, to se musí vidět. A pokud je vám to jméno povědomé...halštatská kultura třeba...z dějepisu, tak jste tady dobře. Ano, byla zde objevena sídliště a vyspělá kultura lidí, kteří zde žili před 4 tisíci let, kteří stejně jako dnešní obyvatelé Hallstattu dobývali z hory Salzberg nad obcí sůl. Solný důl si můžete prohlédnout, stejně tak i pozůstatky prastarého osídlení nad obcí a muzeum halštatské kultury v centru městečka.

Rauris – malé centrum zimních sportů nedaleko Zell am See, kde najdeme starobylé náměstíčko s kostelem, radnicí a infocentrem.  Pak úzké uličky s hospůdkami a obchody, větší hotely na okraji obce, menší hotýlky a soukromé ubytování pro hosty v zimě i v létě v městě samotném. Výstavbou obchvatu se centrum městečka zklidnilo a je příjemné se zde procházet. Nad Raurisem se tyčí třítisícové štíty nejvyšší oblasti rakouských Alp.

Soutěska Kitzlochklamm – nachází se mezi obcemi Rauris a Taxenbach. Stezka kaňonem říčky Rauriser Achse je dlouhá asi 1 kilometr. Nad vámi se tyčí desítky metrů vysoké skalní stěny, v mnoha úsecích se jedná o černý mramor. Říčka v průběhu milionů let vytvořila hluboký kaňon a vytvarovala skály do unikátních útvarů, vytvořila tunely ve skalách, kterými můžete procházet, a zejména děti si tu mohou přijít na své.

Prales nad Raurisem – oáza ticha, mechová jezírka, koruny staletých stromů, několik metrů velká mraveniště. Křivolakými stezkami a často po hatích procházíte tajemným lesem. Je třeba se pohybovat jen po značených stezkách, nejen kvůli přísné ochraně přírody, ale i z bezpečnostních důvodů. Půda pod nohama není z důvodu výskytu rašelinišť vždy úplně pevná. Podél naučné stezky jsou informační tabule o alpské přírodě...

Zell am See – lázeňské město u velkého alpského jezera. Právě pohled na jezero a dál k alpským velikánům oblasti Hohe Tauern je nezapomenutelný. Uprostřed náměstí stojí kašna obložená deskami se jmény olympioniků pocházejících z této oblasti. Zjednodušeně se dá říci, že každá obec v Salzburger Land má svého olympijského vítěze, mistra světa v lyžování nebo aspoň medailistu.

Vysokohorská silnice ke Grossglockneru – tak tohle je na samostatnou kapitolu. Napíšu ji. Dnes jen shrnutí jednou větou: kdo po ní neprojel, neví, co jsou Alpy. Úžasná panoramata a mnoho dalšího.

Nedá mi to, abych se ještě nezmínila o možnostech ubytování v Rakousku pro ty, kdo se rozhodnou pro klidnou rodinnou dovolenou v Alpách.  Protože mám taky ráda klid, přírodu a ráda poznávám místní lidi, neznám vhodnější ubytování než dovolenou na statku nebo v malém rodinném penzionu. 

Pronajímatelé alpských penzionů a apartmánů jsou „obyčejní“ lidé, milující přírodu, která je obklopuje, většinou aktivní rolníci, lidé těžce pracující, kteří vás vřele vítají ve svém domě a sami přitom po mnoho let na žádné dovolené nebyli. Ze všech sil se snaží, abyste byli v jejich domě maximálně spokojeni. Spíte většinou v rustikálně zařízených apartmánech, ve voňavých péřových přikrývkách, ráno vás budí kohout a z okna se díváte na vrcholky hor, na louku, les...K snídaní si můžete dát máslo - vlastnoručně stlučené paní domu, čerstvé mléko, vejce, med... Jednou nás dokonce hlídal v našem pokoji velký pastevecký pes. Ležel celou noc na rohožce před naším pokojem a pustil nás ráno ven až po důkladném podrbání a pomazlení.