Vzácný přírůstek v ZOO Děčín; Papoušek žlutolící

Na odchov vzácného papouška čekala děčínská zoo dlouhých dvacet let. Prozatím sice váží jen pár gramů, růžové tělíčko mu kryje krapet žlutých prachových peříček a více než krásného ptáka připomíná spíše ošklivé káčátko. Už dnes je ale obrovskou chloubou děčínské zoologické zahrady.

O kom je řeč? O historicky prvním odchovaném mláděti papouška kakadu žlutolícího sumbského v České republice. "S chovem těchto papoušků jsme v Zoo Děčín začali už v roce 1988. Prvního odchovu jsme se dočkali až letos! Lze proto lehce spočítat, že to trvalo dlouhých dvacet let. „S vylíhnutím tohoto mláděte se mi splnil životní sen," říká zoolog Roman Řehák.

Příchod malého papouška na svět nebyl vůbec jednoduchý. "Z minulých let nemáme dobré zkušenosti. Vždy jsme sezení na vejcích i následnou péči nechávali pouze na rodičích a nikdy jsme neměli úspěch. Stávalo se totiž, že už při sezení na hnízdě vejce svojí neopatrností nakřápli a ta pak začala vysychat," vysvětluje zoolog. Proto jsme se letos rozhodli vejce rodičům odebrat. Ve snůšce byly čtyři vejce. Dvě z nich objevili ošetřovatelé už naprasklé, třetí bylo neoplozené. Poslední vejce se zdálo být v pořádku. "Vzal jsem ho a odvezl domů, kde mi na vejcích právě seděl pár papoušků žaků kongo. Přidal jsem jim ho do hnízda a pravidelně pod žárovkou kontroloval vývoj zárodku. Samice žaka je zcela krotká, proto jí kontrola hnízda nevadila," popisuje chovatel. Její mláďata přišla na svět o osm dní dříve než malý kakadu. "Z hnízda jsem je odebral a začal je dokrmovat ručně, protože jsem chtěl, aby zůstala sedět na posledním nejdůležitějším vejci." Den D nastal 7. června. Vylíhnutí ptáčete zjistil zoolog při ranní kontrole.

Péče o takového drobečka byla v prvních dnech velmi náročná. Zoologa čekalo každé tři hodiny krmení a to i v noci, hlídání správné teploty v inkubátoru. "Z počátku jsem ji udržoval na šestatřiceti stupních Celsia, postupně jsem ji ale začal snižovat. Dnes už mu stačí čtyřiadvacet stupňů," říká. Při krmení používá zoolog injekční stříkačku. Zprvu bylo nutné papouška krmit po malých dávkách přímo do volete, dnes už stačí speciální kašovitou směs vstříknout pouze do zobáku. "Krmím ho pětkrát denně, v jedné dávce spořádá 20 ml kaše. Z nejhoršího jsem ho už vypiplal," pyšní se Roman Řehák.

Pohlaví mláděte prozatím není známé. Dá se určit dvěma způsoby. Buď odebráním krve a provedením testů nebo vyčkáním do přibližně 3. roku života, kdy lze podle očních duhovek rozeznat samice od samce. "Samice jí má zbarvenou do červena, sameček pak do hněda. Já osobně bych si přál, aby to byla samička. V tomto případě by mohla do budoucna zůstat v naší zoologické zahradě. Testy nejspíš dělat nebudeme, necháme se překvapit," vysvětluje zoolog. Papoušci kakadu žlutolící sumbští patří do tzv. Evropských záchovných programů. Jsou to speciální programy, které koordinují chov ohrožených druhů zvířat. Koordinátor chovu těchto vzácných papoušků určí, zda odchované mládě zůstane v děčínské zoo nebo poputuje jinam.

Historie chovu kakadu žlutolících sumbských v Zoo Děčín

1988 - První papoušek tohoto druhu v děčínské zoo - jde o samečka jménem Artur, kterého dnes znají především předškoláci a školáci, neboť se stal živým exemplářem, který dělá radost dětem při výukových programech a propagačních akcích.

1988 - 1992 - Zoo Děčín se k Arturovi snaží sehnat samičku. Daří se to až v roce 1992. Samička pochází od soukromého chovatele. Arturovi však nepadla do oka, napadl ji a zabil.

1994 - Děčínské zoo se opět daří dopárovat chov kakadu žlutolících sumbských. Radost však netrvá dlouho. Artur se opět projevuje jako "neposlušný manžel", napadá samičku, v boji jí utrhává zobák a samička kvůli tomuto zranění umírá.

2001 - Do Zoo Děčín přichází třetí samička jménem Hellou. S Arturem fungují bezproblémově přibližně jeden rok. Hellou dokonce několikrát snáší vejce, pozdější zkouška ale ukazuje, že jsou neoplozená. Velmi náladový Artur opět útočí. Hello přichází o spodní část zobáku, útok ale přežila. Zoolog uvažuje o plastice zobáku, nakonec se od ní ale ustupuje. Samička dokáže fungovat i bez spodní čelisti. Jednou za dva měsíce však musí na zabroušení vrchní části zobáku. Artur v té době putuje do vyhnanství do expozice k papouškům vlnkovaným. K dalšímu chovu se nehodí a protože je fixovaný na člověka, nachází své místo na propagaci.

2006 - Hellou se dočkala nového partnera. Přicestoval za ní až z Dublinu. Do děčínské zoo jej přiřadila koordinátorka chovu. S jeho příchodem se konečně začíná blýskat na lepší časy. Papoušci si okamžitě padají do oka a v následujícím roce se chlubí několika snůškami. Některá vejce jsou neoplozená, jiná stihli rodiče poškodit při střídání na hnízdě.

2007 - Jedno vejce ze snůšky se daří vysedět, po dvou dnech však mládě umírá. Ošetřovatelé jej nacházejí nenakrmené. Neschopnost nakrmit mládě pravděpodobně zapříčinila absence spodní části zobáku samice. Samci se na krmení mláďat nepodílejí.

2008 - Poslední snůška čítá čtyři vejce. Dvě jsou naprasklá, třetí neoplozené. Poslední odebírá zoolog.  Jeho osud už je příběhem, který je v úvodu naší zprávy.  

Zdroj: ZOO Děčín

Notburga

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout