Do dalšího dílu TGM: Talkshow Geni a Míši přijali pozvání bývalý ministr vnitra a současný velmi žádaný advokát Tomáš Sokol, modelka a v médiích snad nejsledovanější matka Ornella Štiková a profesionální cyklista Leopold Kӧnig.

TGM: Talkshow Geni a Míši – 2.11. 2014:

Moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer si za aktivního režisérského dohledu Ondřeje Sokola povídají, ale také hrají s různými hosty v klubu La Fabrika.

Prvním hostem byl právník Tomáš Sokol. Moderátory zajímalo, jestli občas slýchá výtky za to, že obhajuje i lumpy. „Ano, setkávám se s tím. Jednou mi někdo radil, že bych si měl vybírat a hájit jen lidi, kteří jsou nevinní. Já jsem ale nepochopil, jak to udělat, jestli toho člověka na začátku mučit a když se přizná, vyhodit ho, když se nepřizná, tak ho hájit,“ vysvětloval Tomáš Sokol. Michala zajímalo, s jakými pocity se Tomáš Sokol dívá na filmy ze soudního prostředí. Ten přiznal, že má rád třeba slavný americký film Kdo seje vítr, ale vadí mu nepřesnosti a nereálné situace v některých jiných filmech, i když respektuje částečně autorskou licenci. “Sledování takových filmů občas bolí,“ řekl advokát. Má Tomáš Sokol nějakou profesionální deformaci?

„Mimo jiné si pamatuju čísla podle paragrafů trestního zákoníku, Takže bydlím v čísle, které bylo podle starého trestního zákona účinná lítost. Takto jsem deformován,“ přiznal se host. Michal Suchánek a Richard Genzer prověřili advokáta v praxi, když přímo ve studiu zinscenovali soudní proces, v němž šlo o nevrácení půjčené sekačky na trávu. Jak Tomáš Sokol vyřešil fingovaný spor mezi moderátory? A kdo je pro něj ideální klient?

Po právnickém esu přišla do studia modelka Ornella Štiková, která vešla do povědomí veřejnosti tím, že porodila dítě Josefu Koktovi. Moderátoři začali předčítat titulky článků, které našli v novinách, a nevěděli, u kterého se zastavit dříve. Zaujalo je i to, proč dostala modelka jméno Ornella. Michal prohlásil, že Ornella Štiková mu zní podobně, jako kdyby se jmenoval Jimmy Suchánek. „Když mi rodiče jméno dávali, tak ale počítali s tím, že asi nebudu Štiková nadosmrti. Takže je vlastně jedno, jaké křestní jméno dají dceři,“ namítla Ornella „To je pravda, Ornella Koktová je něco jinýho,“ podotkl Michal. „Ale iniciály O. K. přece zní dobře, ne?“ hájila se modelka. 

Moderátoři se pak vyptávali, proč dala synovi jméno Quentin. „Jméno Quentin není frekventované, to je jeden z důvodů. Quentin znamená pátý a on je Pepovo páté dítě,“ vysvětlovala. „Vy jste ale nemyslela na to, že ten kluk se bude muset někdy podepisovat,“ namítl Michal. „Tarantino se určitě taky musí podepisovat,“ přirovnala svého syna ke známému filmovému režisérovi modelka. Moderátory zaujala i tím, že prozradila, že už ve dvou letech jí rodiče nechali udělat horoskop, v němž bylo všechno předpovězeno. „Astrolog vypočítal celý můj život, bylo tam napsáno i to, že poznám staršího muže, který bude v podstatě kurevník a náš vztah vyjde najevo po velkém mediálním – společenském skandálu,“ řekla. Co dalšího ze vztahu mezi Ornellou a jejím partnerem vyjde v pořadu ještě najevo?

Třetím hostem byl profesionální silniční cyklista Leopold König. Moderátoři pro diváky vysvětlili, že jeho přestup do elitního britského týmu Sky je totéž, jako kdyby začal kopat za Real Madrid. „Sky je jeden z nejznámějších týmů, i když funguje asi pět let, ale za tu dobu vyhráli dvakrát Tour de France. Polovina lidí mi říká, že tam budu jen pomáhat, druhá polovina, která tento tým uctívá jako cyklistickou modlu, mi fandí. Jsem zvědavý, co mě tam čeká,“ vysvětloval Leopold. Michal s Geňou nabídli hostu tykání, přeci jen taky prý jezdí na kole, i když Geňa údajně jen na skládačce. Michala zajímalo: „Stíháš vnímat moment, že teď přichází pád?“ „Když to slyším a hlavně vidím před sebou lítat kola, tak už je většinou pozdě, ale někdy to odhadnu. Vidím například, že závodníci jsou blízko u sebe a řeknu si, že tohle nemůže dopadnout dobře, tak si nechám odstup,“ vysvětloval Leopold.  Geňu zajímalo, jaký nejčastější úraz se přihodí cyklistům. „Nejčastěji to odnese klíční kost, pak žebro, třetí nejčastější asi zápěstí, pak předloktí, nohy...,“ vyjmenovával Leopold. „To kolo prodám,“ vyděsil tento výčet Geňu. Moderátoři si pak pro hosta připravili hold dopravnímu prostředku, poctu kolu. Co spolu s ním divákům předvedli?

TGM: Talkshow Geni a Míši – 2.11. 2014 – rozhovory:    

Tomáš Sokol: Nestarej se o majetek a peníze druhých

Bývalý ministr vnitra, momentálně jeden z nejžádanějších advokátů. Zbyly mu v životě nějaké iluze? A jaká je jeho profesionální deformace?

Jako advokát kladete důraz na důkazy a fakta. Nakolik je pro vás důležitá například intuice?
Intuice pro mě žádný význam nemá, s ní se nedá pracovat. Hodí se tak do detektivek, možná pro kriminalisty. Ve fázi, v níž se pohybuju já, intuice nemá žádné místo.

Co třeba intuice v odhadu na lidi?
To už asi není intuice, i když je otázka, jak ji nazveme. Určitá sociální inteligence, k níž patří i schopnost odhadnout chování druhých lidí, je důležitá. Advokát, který by byl sociální idiot, by svou praxi asi daleko nepřivedl. Ale asi bych nepoužíval slovo intuice.

Myslíte, že umíte odhadnout lidi? I v běžném životě?
Nechci se nijak vytahovat, jak se říká: Doma není nikdo prorokem. Ale obvykle se mi podařilo v těch situacích, v nichž jsem to považoval za důležité a pokoušel se o to, odhadnout chování lidí. Protože v řadě případů to důležité není a je mi jedno, jak se lidé budou chovat.

Zbyly vám ještě v životě nějaké iluze?
O žádné jsem nepřišel, mám je kompletní, nenechám si je brát.

Jaké například?
Nevím, jestli se dá mluvit o iluzích v souvislosti s předsvědčením, že není nijak zvlášť zle, nežijeme v době, kterou by bylo třeba proklínat, že slušní lidé v zásadě svůj boj většinou vyhrají, že spravedlnost je většinou opravdu spravedlností. O tato životní kréda jsem nepřišel. Pokud se dají nazývat iluzemi, tak tyto iluze mi pořád zůstávají.

Každý trpí nějakou profesionální deformací. Jakou máte vy?
Projevuje se především tím, že při komunikaci kladu důraz na přesný význam slov, na to, aby se každý vyjadřoval srozumitelně a říkal opravdu to, co chce vyjádřit. Ne, jak někdy říká má žena, že není až tak důležité, co říkám, jako to, co myslím. Ona to dělá z legrace, ale někteří lidé toto myslí vážně. Má deformace je tedy důkladnost při formulaci názorů a myšlenek, což očekávám i od druhých. Někdy, když sleduju filmy nebo jiná díla, v nichž se zmiňuje něco z mé profese, nerad vidím, když se v nich autoři nedrží reality. Což řeším tak, že se na tato díla nedívám. 

Ono ale záleží také na formě, jakou informaci podáte.
Ano, máte pravdu, záleží i na tom, jak je obsah sdělen. V tom případě má profesionální deformace spočívá v tom, že se snažím být za všech okolností korektní a říkat informace pokud možno tónem, který není vnímán jako agresivní. Pokud nechci agresivní být, pokud nesoudím, že určitá míra agresivity je nezbytná. Pak ji použiju.

Vybaví se vám nějaká kauza, která ve vás i po letech přetrvává, která nedopadla podle vašich představ a máte z ní pocit třeba jakési nedořešenosti?
Advokát musí počítat s tím, že spoustu kauz prohraje. V řadě případů už dopředu lze klientovi říct: Pokud se chcete soudit, musím vás upozornit, že je malá pravděpodobnost, že případ vyhrajeme. To je v civilní věci.  A v trestní člověk může klientovi soukromě říct: Podívejte se, při této důkazní situaci váš případ nevypadá nijak dobře. Když to pak přesně takto pak dopadne, člověk s tím dopředu počítal a nemá pocit nějaké nedořešenosti. Nikdo nemůže být nikdy stoprocentně úspěšný, nikdy nemůže stoprocentně zvítězit právo a spravedlnost. Měly by ale vítězit ve většině případů.

Dáváte lidem rady, jak jednat, co říkat. Dal vám někdy někdo radu, jíž se dodnes držíte?
Napadá mě název knihy Roberta Fulghuma: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole. Mně zásadní životní pravdy nedala mateřská škola, ale rodiče. Tatínek mi například říkával: „Když něčemu nerozumíš, tak drž pusu.“ Toho se držím poměrně úzkostlivě. Nebo jeho další rada: „Nestarej se o peníze a majetek druhých lidí.“ Té se držím velmi křečovitě, řekl bych.

Ornela Štiková: Chtěla bych, aby spolu sourozenci komunikovali

Ornela Štiková – modelka, o níž se velmi často píše v médiích v souvislosti s jejím vztahem s Josefem Koktou a narozením jejich syna Quentina.

Jak se cítíte, když se váš život tak často propírá v médiích?
Zprvu to byl šok, něco nového a nezvyklého, ale už to beru jako něco, co je skoro na denním pořádku. Když se o sobě něco dočtu, už to umím vypustit a neřešit to. Ale ze začátku jsem se občas i rozbrečela. Byla jsem naivní a s novináři mluvila hodně otevřeně. Mrzelo mě, když to pak použili, občas jsme se kvůli tomu dohadovali i s partnerem. Byla jsem těhotná, takže citlivá, a spousta věcí mě tenkrát rozbrečela.

Neplánujete ještě jednoho potomka?
Určitě ano, nechci, aby Quentin byl jedináček. Nechávám to plynout, ale musím přiznat, že bych nerada měla druhé dítě už teď, raději bych ještě chvíli počkala. My se sestrou jsme od sebe o tři a půl roku, což se mi zdá jako ideální rozdíl.

Vystudovala jste gymnázium, chcete ve studiu ještě pokračovat?
Mým snem je studovat DAMU. Nebo nějakou humanitní vysokou školu. Vždycky jsem se učila dobře a vystudovala jsem poměrně náročné gymnázium, takže studijní předpoklady určitě mám. Ale i s vysokou školou chci zatím počkat.

Jak vám změnilo život, když jste se stala mámou?
Nejdřív jsem si to až tak moc neuvědomovala, miminko mi dávalo docela zabrat, asi jako každé mámě. Krmila jsem ho, v noci k němu vstávala, moc se nevyspala. Teprve až po třech měsících, kdy Quentin začal spát celou noc, se mi ulevilo a já jsem si měla konečně čas uvědomit, jaký zázrak je, když se vám narodí dítě. 

Připadáte si teď zodpovědnější, zkušenější, starší?
Určitě ano. Zestárla jsem, nebo se stala trochu usedlejší a konzervativnější nejen kvůli tomu, že jsem se stala mámou a vnímám všechno to nebezpečí kolem, ale i tím, že mám staršího a klidného partnera. 

Vždycky jste chtěla mít klidného a staršího partnera?
Vždycky mě přitahovali spíš starší muži. S vrstevníky jsem si nikdy moc neměla co říct. Nevím proč. Můj partner je muž, kterému můžu říct úplně všechno, propovídali jsme vždycky hodiny a hodiny, ví si se vším rady, dokáže mi pomoct, uklidnit mě, v tom je jeho kouzlo.

Kdy jste se společně něčemu zasmáli?
Každý den se hodně smějeme, třeba když mi partner vypráví některé historky ze svého života.

V čem se naopak neshodnete?
Jedině v tom, že on nedokáže uklidit podle mých představ. Třeba když vaří, nedokáže vyleštit plotnu nebo digestoř, takže jsou na ní šmouhy.

Takže jste vysazená na pořádek?
To si nemyslím, jen mi vadí takovéhle drobnosti.

Máte v plánu seznámit Quentina s jeho starším bráškou Kristiánem? (Kristiána má Josef Kokta z předchozího vztahu s Gabrielou Partyšovou – pozn.red.)
Kromě Kristiána se Quentin zná se všemi staršími sourozenci a vychází spolu dobře. Chtěla bych, aby spolu komunikovali.

Leopold König:  Z hokejisty cyklistou

Šestadvacetiletý Leopold König je profesionálním silničním cyklistou, který momentálně přestoupil k britskému týmu Sky.

Jaká je vaše původní profese?
Byl jsem neprofesionálním hokejistou. Hokej jsem hrál zhruba do čtrnácti let. Nejlepší formu jsem měl v  jedenácti dvanácti letech, pak mé výkony začaly klesat. Vždycky jsem chtěl být profesionální sportovec, rodiče mě v tom podporovali. Zvažoval jsem, na jaký sport bych mohl přesedlat. Tak jsem zkusil kolo.

Proč právě kolo?
Součástí hokejového tréninku byla i jízda na kole, což mě bavilo, proto jsem si vybral kolo.

Zahrajete si občas ještě hokej?
Zahraju a před čtyřmi, pěti lety jsem ještě hrával za různé městské ligy. Teď už si netroufám, nechci riskovat zranění. 

Co jste vystudoval?
Studoval jsem gymnázium a pak ČVUT v Brně, ale před státnicemi jsem musel studium přerušit, nedalo se skloubit s tréninky.

Není to škoda?
Možná ano, ale opravdu se to nedalo zvládnout. Studium jsem průběžně odkládal, tři roky jsem si rozložil asi na pět let, ale přesto jsem musel skončit. Doufám, že někdy v budoucnu se k němu ještě vrátím a nějaké zkoušky mi uznají.

Budete jezdit za britský tým Sky, co to všechno obnáší? Stěhování do Anglie?
Není to tak jako v hokeji, kde tým trénuje na jednom místě a všichni se tam sestěhují. Já pořád budu bydlet v Čechách. Navíc na zimu odjíždím trénovat do zahraničí, protože u nás nejsou na tréninky vhodné podmínky. Většinou odlétám v listopadu na Mallorku, letos tam odletím v půlce listopadu, a trávím tam čas tak do března. Průběžně se vracím domů. Tým má druhou základnu na Francouzské riviéře, takže budu buď na jednom, nebo na druhém místě. Ale na Vánoce budu doma. Pojedu tam sám, mám rád, když se na trénink můžu plně soustředit, většinou trénuju ve čtrnáctidenních blocích a pak na týden odjedu zpátky do Čech. Teprve na konci sezóny trochu polevím a režim mám volnější. 

Pobyt v zahraničí něco stojí. Financujete si ho sám?
Ano. Beru to jako investici do sebe, člověk se zlepší, získá lepší smlouvu. Některá soustředění jsou ale dotovaná. 

Znáte se s Richardem a Michalem? Víte, co vás v pořadu čeká? Máte případně strach?
Potkávám se s nimi poprvé, ale strach nemám, jsem zvědavý, co mě čeká.

Z čeho míváte strach?
Strach mám, když jedu na kole třeba stovkou sjezd na mokré silnici. Ale z tohohle ne, to bude legrace. Já mám rád humor téhle party. Před časem jsem měl docela těžké zranění a při rekonvalescenci jsem neustále sledoval díly Partičky. Jejich humor a smích mi v tom těžkém období hodně pomáhal, nabíjelo mě to energií a dodávalo mi sílu poprat se se zraněním. Jsem rád, že se tu dnes s částí Partičky mohu potkat osobně.

Premiéru dalšího dílu TGM: Talkshow Geni a Míši
uvidíte v neděli 2.11. 2014 ve 21.30 na Primě.