V Olomouci

V lednu jsem měla po delší době cestu za kamarádkou Jitkou, která bydlí v krásné hanácké metropoli - Olomouci a rozhodla jsem se, že si po několika letech udělám čas a opět se podívám i do historického centra města. Kamarádka Jitka byla mým návrhem nadšená a tak jsme se obě po mém příjezdu vydaly směr centrum.

Prošly jsme se snad celou pěší zónou a zastavily se i v námi oblíbené kavárně a cukrárně Mahler na Horním náměstí, kde jsme zastihly u kávy i několik našich herců a zároveň i rodáků z Olomouce. Neodolaly jsme a daly jsme si po dortíku a kávě a užívaly si jak povídání a pohody, tak i krásné a provoněné atmosféry cukrárny a kavárny.

Po našem posezeníčku jsem se s Jitkou rozloučila a pokračovala jsem s menšími výčitkami (jelikož nakonec nezůstalo jen u jednoho dortíku) a rychlými cukry v sobě v procházce a obdivovala sama ještě jednou některé z památek - kašny, sloup Nejsvětější Trojice i socialisticko-realistický orloj na budově radnice na Horním náměstí.

Zkusím vám přiblížit alespoň dva posledně zmíněné skvosty. Jak jsem zjistila, tak krásné monumentální barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1716 a měří 35 m. Autorem tohoto barokního sloupu je Václav Render a vysvěcení sloupu proběhlo v roce 1754 za účasti Marie Terezie. Na sochařské výzdobě tohoto skvostu se podíleli Ondřej Zahner, Filip Sattler a J. M. Sherhauf. Jan Šimon Forstner je autorem pozlaceného sousoší špičky monumentu. Od roku 2000 je sloup Nejsvětější Trojice zapsán do Seznamu kulturního světového dědictví UNESCO.

Stačí se jen pootočit a obdivovat další skvost - orloj, který vznikl někdy v 15. století a byl během své historie několikrát přebudováván. Na konci druhé světové války byl bohužel orloj poškozen a v letech 1947 až 1955 byl přebudován Karlem Svolinským. Karel Svolinský vytvořil z mozaiky jak dělníka s kladivem, tak i destilujícího chemika, kteří dodnes orloj na olomouckém Horním náměstí zdobí.

Nakoukla jsem i do několika zákoutí a uliček, ale také i několika obchůdků nad Horním náměstím, kde byla samá lákadla, hlavně pak různé dekorace a doplňky pro "teplo domova". V ulicích bylo mimo hlavní turistickou sezónu poloprázdno a tak jsem měla i hodně času na pořízení fotografií. Musím konstatovat, že už dlouho jsem si takto neužila procházku historickým centrem jako toho dne.

Pokud budete mít někdy cestu do Olomouce, mohu vám jen doporučit udělat si čas a vidět na vlastní oči tyto krásné stavby našich předků a nejen ty...