Čertovská místa českých luhů a hájů

Místa, k nimž se váží pověsti o čertech, najdeme snad v každém kraji. Hojně se vyskytují Čertovy kameny, Čertovy skály, máme i Čertovu hrbatinu, Čertovu zeď u Českého Dubu, při Otavě nad Pískem se nachází Čertova strouha a u Babylonu na Domažlicku vznikla 11 km dlouhá Čertova naučná stezka vedoucí ke 40tunovému viklanu Čertův kámen...

I v mých předchozích nabídkách na výlet jsme několikrát podobná místa navštívili - s Čertovým ložem jsme se setkali na naučné stezce okolím Smolotel, o Čertově brázdě na Benešovsku se zmiňuji v článku Naučná stezka rytíře Jana Kryštofa Šice a balvanitý úsek Sázavy Stvořidla je rovněž připisován zásahu pekelníka...

Pověsti, které se k těmto místům vztahují, obvykle popisují nedodržení smlouvy mezi člověkem a ďáblem, který má za různé stavební práce získat lidskou duši. Smlouvu však čert nestihne dodržet, zabrání mu v tom většinou včasné zakokrhání kohouta. Naštván, že lidskou duši nezískal, odhazuje stavební materiál a v balvanech zanechává otisk svých kopyt nebo drápů. Jindy se pokouší zabránit dostavbě kostela - jako v případě Čertova břemene na Monínci.

V Praze na Vyšehradě můžeme vidět Čertův sloup. Pověsti o něm mají různé verze v drobných obměnách.

Jedna z nich vypráví, že sloup přinesl čert Zardan z římského kostela v Trastevere, když se vsadil o duši s knězem vyšehradské kapituly. Nestihl přiletět včas a tak mrštil sloupem na střechu kostela a sloup se rozlomil na tři kusy. Dnes stojí na okraji parku při cestě ke Slavínu. Za horkých dnů páchne sírou a jsou na něm rýhy od čertových drápů.

Další "čertovské místo", které by nemělo uniknout naší pozornosti, je Čertova stěna. Nachází se v Jihočeském kraji mezi Lipnem a Vyšším Brodem.

Z Vyššího Brodu je to sem po červené značce 3,5 km nebo se dá zaparkovat v ostré zatáčce asi 200 m od vyhlídky (pozor při přecházení!).

Základní informace o národní přírodní rezervaci nám poskytne informační tabule správy CHKO Blanský les. Rezervace má dnes 132,6 ha a zahrnuje část balvanitého koryta Vltavy, suťové pole a okolní les hluboko zaříznutého údolí. Vstup je povolen pouze po značených stezkách.

Po pár krocích jsme na místě; žulová skalní hradba s balvanem zvaným Ďáblova kazatelna poskytuje kouzelný rozhled - proti nám vrchol Luč (933 m), pod námi kamenné moře a všude okolo jen lesy....

Není divu, že toto působivé místo dalo vzniknout legendám. Jedna z nich uvádí, že pekelník chtěl zničit nově vybudovaný klášter v nedalekém Vyšším Brodě tak, že na řece vybuduje hráz a pak klášter spláchne. Nestihl to do svítání a tak v řečišti zbylo jen mnoho balvanů, v jednom z nich  je prý otisk ďáblova palce.

Pověst inspirovala Bedřicha Smetanu ke složení opery Čertova stěna. Dnes jsou tzv. Čertovy proudy většinou bez vody, je vedena podzemním kanálem o průměru 7,5 m k vyrovnávací nádrži Lipno II. Řečiště se zaplní jen při vypouštění Lipna pro závody ve vodním slalomu.


A co vy, máte ve svém okolí nějaké čertovy kameny?

Až vás někdo pošle "ke všem čertům", ať víte, kam jít :-)