Láska na první pohled

Bylo mi 21, byla jsem zklamaná po prvním rozchodu s klukem a říkala jsem, že už nikoho nechci. Bydlela jsem v malé vesnici, kde každý nový člověk byl  pro mladé rozptýlením. Dokážete si představit to haló, když k nám na vesnici přijela parta vojáků na výpomoc při žních. Všechny holky od 12 výš se denně  promenádovaly před jejich ubytovnama vymóděné jak na bál. Mě to nezajímalo, byla jsem starší a připadalo mi to úplně trapné.

Jednoho dne večer jsem se s kamarádkou šla projít a procházely jsme okolo autobusové zastávky, kde se v té době scházela všechna mládež a když na nás volali, tak jsme se s nimi zastavili. Chvilku jsme pokecali a pak že už půjdeme, když přišli mezi nás vojáci. Jeden z nich se moc nebavil, jen koukal, ale tak krásnýma očima, že mě to nutilo pořád se na něj dívat. "Ten by stál za hřích," pomyslela jsem si. Jen se usmál, jako by to slyšel a odešel. My s kamarádkou jsme se taky rozloučily a šly domů. Kousek od zastávky někdo seděl na kamenné zídce před hospodou, a když jsme přišly blíž, poznala jsem známého neznámého. Zůstala jsem před ním stát jak přikovaná, jen jsme se dívali jeden druhému do očí a mlčeli. Kamarádce to připadalo dlouhé, tak řekla: "POJĎ UŽ," a já jsem jen opakovala: "No pojď už," ale řekla jsem to přímo jemu a on se zvedl a šel s námi. Cestou jsme si povídali a když jsme vyprovodili kamarádku domů, zůstali jsme sami. Tu noc jsme celou prochodili po vesnici a když svítalo, on musel do práce a já domů, tak jsme se rozloučili, že se uvidíme odpoledne.

Chodila jsem celé dopoledne jak ve snách, pořád mi v hlavě zněl jeho hlas, vybavila jsem si každičký jeho úsměv a moc jsem se těšila na odpoledne. O to větší bylo překvapení, když někdo zvonil a za dveřmi stál on. "Odjíždíme," vyhrkl ze sebe. Vytryskly mi slzy a zmohla jsem se jen na otázku "Proč?" "Odveleli nás. Rychle mi napiš adresu a já se ti ozvu."

Odjeli a já si říkala, že už ho nikdy neuvidím, proč taky, vždyť jsme spolu byli jen jedinou noc a tu jsme prochodili. Ale přišel dopis, a já se mohla zbláznit radostí. Pak jsme si začali pravidelně psát. Při první dovolence přijel za mnou a já ho představila rodičům, pak podepsal šachtu a jezdil za mnou každých 14 dní, přes celou republiku na víkend. Asi po půlroce jsme se vzali a já se 3 dny po svatbě stěhovala za ním na severní Moravu. Rodiče si dělali legraci, že jedu na svatební cestu, no a já jsem na té svatební cestě už 29 let. Cestou jsme vychovali 3 kluky a těšíme se z 3 krásných vnoučátek. Když jsme počítali dny, které jsme byli spolu před svatbou, bylo jich 36.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10