Byl krásný, ale byl to gay

Tento příběh se stal mé dobré kamarádce Kláře. Klára je hezká žena, ale sama o sobě si myslí pravý opak. Na muže měla vždy celkem smůlu a jednoho dne se rozhodla, že si dá inzerát do seznamky na jednom rádiu. Ještě ten den se jí po SMS ozval jeden muž.

Jmenoval se Dan. Byl svobodný, bezdětný a dle popisu sympatický. Celý večer si psali a na druhý den si domluvili schůzku. Domluvili se, že se sejdou na neutrálním místě, a to v jednom obchodním centru. Když se tam sešli, Klára se nestačila divit. Dan byl opravdu velice krásný muž. Měl krátké, velice pěkně upravené vlasy, byl krásně oblečený, měl dokonale upravené nehty a celkově vypadal krásně. Kláře se hned zalíbil a nemohla uvěřit, že se do seznamky přihlásil někdo takový, ale byla moc ráda, že Dana poznala. Šli si sednout do kavárny a u šálku kávy seděli dvě hodiny. Povídali si a Dan byl skutečně skvělý společník.

Začali se scházet každý den a Klára se na Dana vždy těšila. Začali spolu chodit, a Klára mi chtěla Dana představit, a tak jsme se dohodly, že vezmu manžela a o víkendu vyrazíme všichni do restaurace. Už jsme s manželem seděli u stolu, když z dálky přicházela Klára s Danem. Dan byl opravdu krásný muž, takový ten sen mnoha žen. Opravdu se s ním velice dobře povídalo. Byl vtipný, slušný, hodný, ochotný... Prostě vypadal dokonale a já takového muže tolikrát zklamané Kláře moc přála. Po cestě domů jsme si s manželem povídali, a když jsme se bavili o Danovi, manžel řekl, že je divnej. Ptala jsem se - jak divnej, ale manžel pořád říkal, že neví, jen že se mu zdá divnej. Po chvíli mlčení řekl, že vypadá jako buzna. Skoro zle jsem mu řekla,  že když o sebe chlap víc pečuje, že to přece neznamená, že je hned teplej. Víc jsme se o tom s manželem nebavili, protože jsme na Dana měli každý jiný názor.

Když Klára s Danem chodila skoro čtvrt roku, svěřila se mi s tím, že je Dan asi divnej. Že ho pozvala k sobě, udělala večeři a po ní chtěla s Danem konečně zažít něco víc, že skončili i v posteli, ale k ničemu nakonec nedošlo. Dan se prý omluvil s tím, že už je pozdě, ráno vstává do práce a tak se musí jít domů vyspat. Klára se mě ptala, zda to chápu, ale já jí říkala, že každej chlap je jinej, a ne každej chce hned dostat ženskou do postele.

Klára na to řekla, že byla nahá a on nebyl ani vzrušenej, ale i to mohlo mít vysvětlení, mohl být unavený nebo nervózní, vysvětlovala jsem Kláře. Nakonec Klára usoudila, že na něj asi spěchá a že tedy počká, až Dan sám bude chtít. Jenže spolu byli půl roku, rok a nic. To už se mi Klára skoro s pláčem svěřovala a já také nechápala, v čem může být problém. Napadlo mne zeptat se manžela, přece jen je to chlap a dokáže se víc vžít do takové situace. Manžel chvíli koukal a pak řekl, že říkal hned, že je to buzna. Řekla jsem mu, že to je celej on, že si ze všeho dělá srandu a ať se do toho skutečně zkusí vžít a říct něco normálního. Na to mi řekl, že je možné, že má nějaký problém, nějakou zábranu, kvůli které nemůže nebo se bojí, ale že to my dva asi nevyřešíme, a tak jsem Kláře řekla, ať mu to řekne, ať si s ním promluví. Ten večer mi Klára s pláčem volala, že se asi rozešli. Druhý den ke mně Klára přijela. Prý to Danovi všechno řekla, že by se s ním chtěla milovat, že spolu jsou už dost dlouho a jestli má nějaký problém, že jí ho může říct, jenže Dan se urazil a odešel. Od té doby se jí neozval.

Po týdnu Kláře poslal zprávu, že se chce sejít a tak se sešli v kavárně, ve které spolu byli tenkrát poprvé. Dan nevěděl, jak začít, ale pak spustil, že jeho matka žije již několik let se ženou. Na to mu Klára řekla, že jí to nevadí a že to klidně mohl říct dřív, ale on jí řekl, že se mu spíš než ženy líbí muži. Klára to vůbec nechápala, začala brečet a ptala se ho, proč jí to neřekl dřív, proč s ní vůbec byl dlouhý rok. Řekl jí, že se za to stydí a že chtěl žít se ženou, ale že poznal, že prostě nemůže, že to nejde a že ženy ho zkrátka nevzrušují. Klára brečela a Dan se jí jen omlouval. Pak jí řekl, že mu s ní bylo dobře a zda by mohli být přáteli. Klára řekla, že neví, zaplatila za sebe útratu a odešla. Když mi to říkala, nemohla jsem tomu vůbec uvěřit, říkala jsem si, že to snad ani není možné. Kláře chvíli trvalo, než se z toho vzpamatovala. Pak litovala, že Danovi neřekla, že zůstanou přáteli, protože jí s ním bylo dobře a hodně si rozuměli.

Za nějaký týden psal Dan Kláře zprávu, jestli by s ním nechtěla jít na kávu, ta souhlasila. U kávy jí vše vysvětlil a Klára ho nakonec pochopila. Domluvili se, že zůstanou přáteli a Klára za to byla ráda, protože jak si po čase uvědomila, našla doopravdy úžasného kamaráda.

Lipsas - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10