Antibiotika – co bychom o nich měli vědět?

Antibiotika významnou měrou přispěla k úspěchu léčby některých onemocnění. Působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům.

Schopnost některých látek léčit infekce znali již před 4 500 lety Číňané, Egypťané i Núbijci. Používali obklady z plesnivých potravin – například ze sójového mléka. V novějších dobách Alexander Fleming kultivoval baktérie a při kontaminaci jedné z nich plísní Penicillium notatum objevil čistou zónu kolem plísňového podhoubí. Náhodně tak zjistil, že plíseň vylučuje látku, která růst bakterií zastavila. Jeho výzkum následovaly objevy řady dalších přírodních antibiotik a v nedávné době také synteticky vyráběných (dříve se označovaly jako chemoterapeutika).

Dnes již existují desítky druhů antibiotik. Při jejich užívání však nezapomeňte na několik zásad.

1. Užívejte pouze ta, která vám předepsal lékař. Antibiotik existuje velké množství a ne všechna působí na všechny typy infekcí! Pokud vám po skončení léčby nějaká zbudou, rozhodně si je nenechávejte „na potom“ ani je nedávejte na tutéž nemoc jiné osobě.
2. Užívejte antibiotika přesně tak, jak vám je lékař předepsal. Máte-li si brát lék vždy po šesti hodinách, udělejte to. Po pěti by bylo málo a po sedmi hodně, rozhodně si časové odstupy neupravujte! Pokud si lék jednou zapomenete vzít, pravděpodobně se na léčbě nic nezmění, ale v případě, že byste časové rozestupy nedodržovali po delší dobu, mohlo by to mít na vyléčení značný vliv.
3. Antibiotika využívejte všechna dle doporučení lékaře a to i v případě, že se již cítíte lépe. Pokud byste je přestali užívat příliš brzy, nejen že by se nemoc vrátila, ale pravděpodobně by se již léčila mnohem obtížněji, neboť „vaše“ baktérie by se již staly proti léku odolné či dokonce imunní.
Dávejte si také pozor na zbytečné nadužívání antibiotik. Někdy není na škodu se lékaře zeptat, jestli je opravdu nezbytné užívat antibiotika. S každými dalšími totiž ve vašem těle zůstane určitá odolnost proti nim a příště budou zabírat méně, případně vůbec. Rezistenci si také vyvíjejí původci nemocí. Například na lymskou boreliózu dříve zabíralo už malé množství penicilinu. Dnes však lékaři čím dál tím častěji narážejí na kmeny, které jsou imunní proti široké škále antibiotik a léčí se tak velmi obtížně. Farmaceutické společnosti stále vyvíjejí nová a nová antibiotika, bakterie se však přizpůsobují velmi rychle. Je to tedy věčný boj, kdy vyhrává ten, kdo je momentálně o krůček vepředu.