Hlavní je práce s kartáčkem

U zubů víc než u kterékoli jiné části těla platí, že zdraví znamená krásu. A přestože jen málokdo se těší byť jen na pravidelnou preventivní prohlídku u stomatologa, pro hezký chrup je ochoten i trochu (opravdu jen maličko) trpět (například nosit rovnátka)

Základ všeho

– zdraví i krásy je však bezbolestný: pravidelná, neodfláknutá hygiena. Ten, kdo ji šidil, bude v pokročilém věku nad zuby vypadlými z parodontitidou postižených dásní hořce litovat. Hygienistky, ke kterým si pomalu, ale jistě zvykáme chodit, tvrdí, že nejdůležitější je zvládnout správnou techniku čištění. S dobrým nástrojem (krátkým a měkkým kartáčkem) se to dřív nebo později musí naučit každý. Starší ročníky by měly především zapomenout na zažité „šmrdlání“.

Nejvhodnější je metoda s převažujícími vibracemi kartáčku (velmi malé kroužky, spíše chvění) s postupným pronikáním vláken do mezizubních prostor a eventuálně do dásňového žlábku – tento způsob je zároveň však také nejnáročnější na správné provedení. Pro malé děti, jež ho ještě nejsou schopny zvládnout, bych doporučila takzvanou metodu stírací, při níž převažuje stírací pohyb kartáčku v dlouhé ose zubu.

PRAVIDELNÁ VÝMĚNA

– zuby čistíme jednotlivě, každý z 32 zvlášť, zepředu,  zezadu i na korunkách. Nesmíme zapomínat ani na mezizubní prostory. K jejich důkladné očistě je určena dentální nit, v případě větších mezer mezizubní kartáček správné velikosti. Sjeho výběrem pomůže dentální hygienistka, která obvykle při pravidelné kontrole jednou za čtvrt či půl roku chce vidět i váš běžný kartáček. S jeho výměnou si totiž většina lidí nedělá velké starosti. Kartáček po dvou až třech měsících ztrácí účinnost, štětiny se ohýbají a zostřují, což může způsobit dokonce poranění dásní.

Zda je váš nástroj již zralý na výměnu, zjistíte takto: přidržte ho ve svislé poloze, dívejte se na něj zezadu, a jakmile okolí jeho zpozorujete 1 až 2 milimetry vybočující vlákna, je nejvyšší čas pořídit si nový.

JAKO Z HOLLYWOODU

– i když hygieně ústní dutiny věnujeme náležitou pozornost ( aspoň 5 minut ráno a večer ), nikdo nezaručí, že se náš úsměv bude blýskat jako hollywoodském slaďáku.

Pití kávy, koly, čaje či červeného vína, kouření a stáří způsobují pigmentaci zubů. Již staří Římané se snažili, aby byl jejich chrup bělostný: obrušovali ho popelem z ohnišť. Také profesionální čištění zubů má svou historii. V 17.století ho měli lazebníci v nabídce poskytování. Právě oni začali s aplikací kyseliny dusité při bělení. Ta sice tmavé skrny či žlutý nádech odstranila, ale jako vedlejší účinek se vyskytovala značná eroze zubů, dále kazy. K obratu došlo kolem r.1840, kdy byl v Itálii objeven fluorid. Jeho přidáváním do bělících gelů se sklovina chrání před vznikem kazu.

Veru

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout