České Švýcarsko – místo nejen pro dětskou fantazii

Vypravit se do oblasti České Švýcarsko znamená téměř jako vstoupit do pohádkového světa. Kde jinde než mezi soutěskami a skalami protkanými strmými schodišti, skrytými odbočkami, které mnohdy vyústí v nečekanou vyhlídku, můžeme propadnout zdání, že musíme objevit vchod do pekla.

Je faktem, že bývalé skalní hrádky sloužily nejen jako strážní body obchodních cest, ale i jako útočiště loupeživých band. Právě tento romantický kraj, oceněný titulem EDEN pro excelentní evropské turistické destinace, několikrát navštívil tvůrce pohádkových příběhů Hans Christian Andersen. Proč se bránit kouzlu, když snění má svůj půvab. Vypravme se do severozápadního cípu naší republiky, kde České Švýcarsko leží.  

Příběh oblasti s názvem České Švýcarsko se začíná psát před více než 90 miliony let. Krajinu skalních měst, věží, roklí a soutěsek za sebou zanechalo ustupující moře. Odkrytá pískovcová deska se pod vlivem větru, deště a mrazu přeměnila  v ojedinělý skalní labyrint, jako se hlína pod rukama sochaře mění v umělecké dílo. Není divu, že člověkem téměř nedotčená příroda s jedinečnou faunou a flórou byla v roce 2000 vyhlášena za národní park.

S vedlejším národním parkem Saské Švýcarsko vytvářejí přírodní celek známý pod názvem Českosaské Švýcarsko. Zvláštní, že jedna z našich nejpřitažlivějších lokalit nese název po zemi, se kterou ani nesousedíme. Na názvu České Švýcarsko mají hlavní podíl švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na Akademii v Drážďanech. Častým tématem jejich maleb byla krajina Českého Švýcarska připomínající jejich rodnou zemi.

Vidět dech beroucí Pravčickou bránu si nikdo z návštěvníků nemůže nechat ujít. Čím je mohutný, šestnáct metrů vysoký a téměř sedmadvacet metrů široký oblouk tak výjimečný, že přitahuje celosvětovou pozornost? Hra barev měnícího se slunce na pískovci a pozadí romantické krajiny přináší údiv, že něco tak krásného nestvořil člověk, ale sama příroda. K Pravčické bráně vedou dvě cesty.

Kratší čtyřkilometrová trasa vedoucí z Hřenska znamená pro turisty zátěžovou zkoušku díky strmému stoupání. Sice delší, zato nenáročnou variantou na výstup, je Gabrielina stezka, která začíná v Mezní Louce. Na úpatí největšího skalního mostu ve střední Evropě se nachází výletní zámeček „Sokolí hnízdo“. Tato odvážná stavba je jakoby opřená o skálu. Přízemí stavby slouží jako restaurace a informační centrum, kde můžete pořídit upomínkové předměty.

České Švýcarsko - víte, že...

Pravčická brána má menší sestru? Jmenuje se Malá Pravčická brána a najdete ji v Jetřichovických stěnách. Je 2,3 m vysoká a 3,3 m široká, takže by se vám možná vešla i do pokoje. 

V Jetřichovických stěnách najdeme hned tři z nejkrásnějších vyhlídek oblasti České Švýcarsko. Pro jejich obchůzku si vyšetřete přibližně tři hodiny. Mariina vyhlídka je usazena na špici skalního ostrohu. K dosažení Vilemíniny stěny je třeba přejít krátký dřevěný můstek přes propast a octneme se tak na temeni pískovcového obra.

Poslední vyhlídka pod jménem Rudolfův kámen se nachází ve výšce 484 metrů a musíme vynaložit značné úsilí, abychom si zasloužili výhled do krajiny. Na první pohled nás při výstupu zaujme nápadné zbarvení některých skalních ploch, které vytváří zajímavé ornamenty. 

Krásu majestátních skal lze obdivovat i z vodní hladiny. Nedaleko Hřenska, ve skalních puklinách, čeří hladinu protékající říčky Kamenice výletní pramice. Plavba je doplněna poutavým výkladem převozníka, který podává výklad o historii a současnosti soutěsek a upozorňuje na rozmanité skalní útvary. Jízda Edmundovou soutěskou dlouhou 960 metrů trvá asi 20 minut.

Do filmových kulis se můžete podívat prostřednictvím návštěvy zříceniny starého mlýna. Tady budete chvíli pyšnou princeznou Krasomilou nebo čertem z pohádky Peklo s princeznou. K Dolskému mlýnu skrytému větvemi stromů se dá pohodlně dojít krásnou cestou z Jetřichovic, z Růžové anebo tam sestoupat z Vysoké Lípy. Zážitek je to skutečně filmový – v kterékoli roční době.

Pokud se vydáte údolím říčky Křinice, můžete při troše štěstí spatřit černé čápy. Kyjovské údolí protíná řada turistických a cyklistických tras. Jedna z nich, slavná a obnovená Köglerova stezka, kopíruje z části dávnou stezku, po níž se vydávali loupeživí rytíři. Je dlouhá 23 km a vede z Krásné Lípy.