Cíl léčby astmatu

Cílem péče o astma je uvedení a udržení klinických projevů pod kontrolou po dlouhá období. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti zabránit rozvoji většiny záchvatů, vyhnout se nepříjemným příznakům přes den i v noci a udržet plnou tělesnou aktivitu.

Alergickou rýmu a především průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se především aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.

Trvalá léčba protizánětlivými léky, z nichž neúčinnější jsou inhalačně podávané kortikosteroidy, je indikována od 2. stupně astmatu, tj. od lehkého perzistujícího astmatu. Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U malých dětí s potížemi spouštěnými hlavně virovými infekcemi se osvědčily léky blokující receptory pro leukotrieny, což jsou působky, které rozbíhají zánět v dýchacích cestách a působí stah průdušek. Kromě preventivních léků se u astmatu navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při potížích. Při častých dechových obtížích je nutné včas zvýšit léčbu preventivní.

Astmatik si však musí být vědom, že preventivní léky musí užívat i v období, kdy nemá žádné potíže. Nezbytná je proto spolupráce alergika a astmatika v léčebném programu, pochopení jeho rodiny, jeho výchova a informovanost o tom, co jsou alergie a astma, co je jejich podstatou. Pacienti musí pochopit, že je účelné léčit nemoc nejen dlouhodobou léčbou léky, ale že je třeba také přijmout určitá opatření ve způsobu života. Při pochopení těchto zásad lze dosáhnout toho, aby astmatik žil plnohodnotný život bez příznaků astmatu.

Včasná diagnóza vede k časné léčbě. V České republice se v průměru opožďuje poznání a stanovení diagnózy o 2,1 roku. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic. Diagnóza astmatu je postavena na vyhodnocení potíží a potvrzení stavu průdušek spirometrickým vyšetřením, které prokáže vratnou obstrukci v dýchacích cestácha průduškovou hyperreaktivitu. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen samotným potvrzením alergie.

Pravidla pro diagnostiku a léčbu astmatu s celosvětovou platností byla vydána v roce 1995 Globální iniciativou pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Zavedení těchto pravidel přineslo významné zlepšení úrovně péče o astma na celém světě. Tato pravidla byla opakovaně zcela nově přepracována a nejnověji vydána v listopadu 2009 tak, aby respektovala všechny důležité pokroky ve výzkumu a poznání alergie a astmatu. Dodržování těchto pravidel někdy ovšem naráží na ekonomické problémy, především v rozvojových zemích.

Nedostatečně léčené astma je drahé

Ekonomická analýza zdravotních služeb ukázala, že v případě přímých nákladů, jako jsou výdaje za léky a náklady na hospitalizaci, jsou náklady na špatně léčeného pacienta o 37 % vyšší než náklady na nemocného léčeného správně. V případě nepřímých nákladů, jako jsou např. nemocenské dávky a dřívější odchod do důchodu, jsou náklady vyšší o 25 %.

Podle švýcarské studie mohou exacerbace zvýšit náklady na péči o astmatické pacienty téměř šestkrát. Exacerbace úzce souvisejí se zvýšeným rizikem přijetí na jednotku intenzivní péče, hospitalizace a následné, většinou dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pacienti, kteří trpí lehčí formou astmatu, vyhledávají lékaře více než dvakrát častěji než lidé se středně těžkým astmatem. Lehké astma je spojeno s vyššími náklady na lékařské konzultace

a dodatečné prohlídky než všechna další stádia nemoci. Nejvyšší náklady jsou na léčbu obtížně léčitelného astmatu. Bylo vypočítáno, že roční náklady na léčbu pacienta s obtížně léčitelným astmatem představují nejméně 330 tisíc Kč.

Autoři, odborná spolupráce: prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, ředitel ČIPA

prof. MUDr. Václav Špičák, CSc., Dětské oddělení FN Na Bulovce, člen kolegia ředitele ČIPA

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10