Poruchy spánku

Nespavost neboli insomnie je závažným onemocněním, které – pokud není léčeno – výrazně snižuje kvalitu života a může být spouštěčem závažných psychických poruch. Nespavostí dnes trpí asi 10–15 % lidí. Toto číslo ale může být výrazně vyšší, protože mnoho osob si poruchu spánku nepřipouští.

Příznaky nespavosti:
 - Obtížné usínání (neschopnost navodit spánek déle než 30 minut po ulehnutí).

 -  Časté probouzení (neschopnost udržet spánek a nemožnost usnout déle než za 30 min po probuzení).

 -  Časné probouzení (probuzení dříve než 30 minut před plánovaným probuzením).

 -  Spánek není osvěžující, kvalitní a během dne se objevuje alespoň jeden z následujících příznaků: únava, poruchy soustředění a paměti, poruchy nálady, podrážděnost, narušení mezilidských vztahů, špatná docházka, denní spavost, úbytek energie, snížená motivace a průbojnost, náchylnost k chybám a nehodám (v práci a řízení), psychické napětí, bolest hlavy, zažívací obtíže a strach z dalšího nevyspání se.

Rozdělení nespavosti:
 -  Krátkodobá nespavost – porucha spánku kratší než 4 týdny. Velmi často se vztahuje ke konkrétní události nebo má jasnou příčinu. Tou je nejčastěji stresová vyvolávající úzkost. Důsledkem toho jsou na jedné straně vyšší pracovní výkony, na druhé straně ale zhoršená kvalita spánku. Tato porucha většinou samovolně odeznívá.

 -  Dlouhodobá nespavost (neboli chronická) nespavost trvá déle než 4 týdny. Může vzniknout jako následek jiného onemocnění, nejčastěji duševního. Často se původní příčinu nalézt nepodaří, a pak hovoříme o takzvané primární insomnii.

 -  Primární insomnie – zatímco o nespavosti obecně hovoříme spíše jako o projevu nějakého onemocnění, primární insomnie je považována za nemoc samu. Příznaky primární insomnie jsou totožné jako u nespavosti, pouze není známa jejich skutečná příčina.

 -  Sekundární insomnie – rozvíjí se jako následek jiného onemocnění. Prvořadým cílem u tohoto typu nespavosti je léčba samotné choroby.

Jak předejít nespavosti

Prevencí nespavosti je důsledné dodržování spánkové hygieny. Samotná úprava režimu spánku ale není často ve vyšším věku postačující. Ke slovu pak přichází léčba, která je však již v rukou ošetřujícího lékaře.

Další spánkové poruchy
 -  Hypersomnie se projevuje nadměrnou denní spavostí a nekontrolovaným usínáním v průběhu dne, a to za jakékoliv situace. Nadměrnou denní spavostí trpí v lehčí formě 15–20 % populace, pro 4–6 % obyvatel představuje udržení pozornosti a bdělosti závažný problém. Ve srovnání s insomnií představuje vzácnější formu poruch spánku. A to i přesto, že poruchy spánku projevující se nadměrnou spavostí byly historicky popsány dříve než nespavost.

 -  Narkolepsie je jednou z poruch nadměrné denní spavosti. Má stejné projevy jako jiné hypersomnické poruchy. U narkolepsie se často vyskytuje ochabnutí, obrna svalů v oblasti obličeje, šíje a dolních končetin. Záchvat trvá pouze několik vteřin či minut. U narkolepsie se také mnohdy popisují velmi živé zrakové sluchové a dotykové halucinace, které se objevují nejčastěji při usínání.

 -  Kleinův-Lewinův syndrom je vzácné onemocnění postihující především dospívající chlapce. Kromě opakovaných záchvatů nadměrné denní spavosti má další příznaky: nadměrný příjem jídla a poruchu sexuálního chování. Postižený nebývá schopen své pohlavní pudy plně kontrolovat. Onemocnění obvykle ustupuje samovolně v průběhu následujících 5–10 let.

 -  Parasomnie je souhrnné označení abnormálních projevů, které se objevují v průběhu spánku nebo při probouzení. Pro parasomnie je typická pohybová aktivita ve stavu změněného vědomí, vnímání a úsudku, často s doprovodným citovým zabarvením (například agresivita). Parasomnie mohou vést k závažným úrazům a mohou způsobovat narušení spánku postiženého i jeho ložnicového partnera.

 -  Náměsíčnost neboli somnambulismus se vyskytuje se nejčastěji v dětském věku a v dospělosti obvykle ustupuje. Typickým příznakem je mimovolní opuštění lůžka a chůze, často s návratem do postele. Může dojít i k močení mimo toaletu a stěhování nábytku. Postiženého není možné z tohoto stavu probudit a po probuzení je často psychicky zmatený.

-  Noční můry a noční děsy jsou to poruchy, u kterých postižený prožívá velice intenzivní sny s hrůzným až děsivým obsahem. Těmto snům se snaží bránit a podvědomé pohyby, které vykonává, mohou vést ke zranění. Sny mají mnohdy za následek přerušování spánku, který pak neplní svou regenerační funkci.

 -  Syndrom neklidných nohou je často diskutovanou záležitostí. Představuje totiž nejenom problém z pohledu kvality spánku, ale je také častou příčinou bolestivosti dolních končetin. Vzácněji se onemocnění může objevovat i na rukou. Toto onemocnění může být vyvoláno například chudokrevností, poškozením nervů u těžké cukrovky, revmatickými chorobami nebo těhotenstvím.

 -  Syndrom spánkové apnoe je charakterizován dýchacími pauzami a je doprovázen poruchou spánku. V důsledku sníženého dýchání dochází ke špatnému okysličení organismu. Nemocní s obstrukční spánkovou apnoe mají prokazatelně vyšší nemocnost i úmrtnost. Nočními příznaky jsou hlavně chrápání (toho si ale postižený není vědom). Spánková apnoe je rizikový faktor pro vznik vysokého krevního tlaku s následným infarktem myokardu, arytmií, srdečním selháním či mozkovou mrtvicí. Nejzávažnějším neurologickým důsledkem je nadměrná spavost v průběhu dne, neboť spánek nebývá dostatečně kvalitní. U osob trpících spánkovou apnoe bývá popisován i zvýšený počet epileptických záchvatů.